Marketing & Media, 16.4.2007 - Jiří Mikeš vidí své poslání ve vrácení reklamy na ČT. Nechal se zvolit za předsedu přípravného výboru Sdružení za konkurenci na trhu TV reklamy. V zádech s PR agenturou Bison & Rose vyráží za poslanci lobovat. Zadarmo.
A jaký cíl si sdružení dalo?
- Zachování 1 % z celkového času veřejnoprávních kanálů pro vysílání reklamy. To umožní digitalizaci filmů a televizních inscenací, podporu českých filmů a rozvoj digitálního vysílání.
Takový je návrh generálního ředitele ČT Jiřího Janečka a poslance Petra Rafaje o možném využití prostředků z reklamy na veřejnoprávních stanicích.
- Ano, s tím nemám problém se ztotožnit.
Neúspěšný Rafajův návrh počítal s rozdělením příjmů z reklamy v ČT na ty tři účely jen pro rok 2008. S tím souhlasíte?
- To by mělo zůstat v zákoně natrvalo.
Takže 1% podíl reklamy na ČT bude dostatečný?
- Nám to jedno ubohé procento umožní ovlivňovat cenovou politiku Novy a Primy. Jinak si budou tyto dvě stanice dělat cokoliv.
Bude na to stačit pouze 1 %?
- Ale víc nám poslanci díky své zaslepenosti nedají. Chceme jim říct, že zrušení reklamy na ČT poškodí spotřebitele.
Spotřebitele?
- Bez televizní reklamy se rychloobrátkové zboží neobejde. Když budou zadavatelé nuceni více investovat do reklamy, tak ty marketingové náklady promítnou do ceny výrobků.
Podle odhadů OMD půjde letos do TV kolem 9,5 mld. Kč, tedy o asi 100 mil. Kč více než loni. Tento asi 1% růst nevypovídá o nutnosti nějakého dramatického navyšování investic do TV.
- Ale průměrného člověka se dotkne každé, i malé zdražení.
Vždyť to navýšení výdajů do TV reklamy bude 1%, tak jak se to může dotknout spotřebitele? Je to z vaší strany korektní argument?
- To nevím, co jsou to za odhady. Vždyť cena TV reklamy stoupla o 20 %.
A v jaké televizi?
- Na Nově.
Nova oficiálně deklarovala růst ceny za reklamy v úrovni 15 %, nicméně to můžeme jen těžko paušalizovat. Každý zadavatel má jiné podmínky podle výše investic, rozložení v sezoně či části dne, kdy se reklama vysílá. Někdo třeba nakupuje za skoro stejnou cenu jako loni. A změnila se i nákupní cílová skupina.
- Jejich evropský šéf říkal, že to bude o 20 %. Kdo má pravdu? Tihle hoši, co sedí v Praze, nebo jejich boss, co sedí v cizině? O 20% zdražení mluví i zadavatelé.
Ti budou samozřejmě vždy chtít nízkou cenu.
- Nadnárodní zadavatelé vědí, kolik stojí TV reklama v Česku, Polsku nebo Maďarsku.
Mluvme raději o té iniciativě. Proč nechcete lobovat alespoň za tři procenta?
- Jsme realisté. Omezení reklamy na veřejnoprávní stanici ovlivnilo vyjádření vedení ČT, že jim postačí koncesionářský poplatek. Mysleli si, že jim příjmy z televizního poplatku dlouhodobě vystačí. Jsem pevně přesvědčen o opaku.
Ale ČT téměř nepoužívá ty prostředky, které získala díky navýšení poplatku, a na účtu jim leží snad už 2 mld. Kč.
- To je nesmysl. Tak ať si archiv digitalizují sami, ať natáčí pořádné filmy. Jak to, že ČT nemá na rozvoj digitálního vysílání?
Proč si myslíte, že na digitalizaci nemají peníze? Právě kvůli tomu se zvyšoval poplatek.
- Protože digitalizace v oblasti televize nepostupuje.
Zdá se, že nyní už budou aktivnější. Ale zpátky k reklamě. Je podle vás lepší, když je veřejnoprávní televize financována jak z reklamy, tak z poplatků?
- Neptejme se, co je a co není lepší. Klaďme si otázku, kdo je pánem na trhu. Králem je spotřebitel. Evropský soud pro lidská práva v kauze Casado Coca proti Španělsku konstatoval, že reklama je komerční informa-ce. A právo na informace vyplývá ze základních lidských práv. Proč bere ně-kdo divákům možnost být informován?
Sama ČT se však reklamy vzdala a upřednostnila poplatky s tím, že jsou stabilnějším příjmem. Není problém, že samotný management ČT nechce reklamu?
- Myslím, že to není úplná pravda. Položte jim otázku, jestli jsou proti reklamě na ČT.
Komu paměť slouží, tak si vzpomene, že televize chtěla vyšší poplatky a reklamy se vzdala.
- To lžete. Přeci se ptali generálního ředitele Jiřího Janečka, jestli je proti reklamě.
Ano, na podzim loňského roku, když byl zákon omezující reklamu dávno schválený. Ale Janeček reklamu pro ČT nehájil.
- Omezení chtěl tehdejší ředitel František Lambert.
Nebyl to spíš obyčejný obchod? Že se Janeček v podstatě dohodl s komerčními televizemi na podpoře zvýšení koncesionářského poplatku výměnou za reklamu?
- To je možné. Asi si mysleli, že jim budou koncesionářské poplatky stačit. Ale podle našeho propočtu jim stačit nebudou.
Proč jste již při schvalování zákona, jenž omezil reklamu na veřejnoprávní TV, nepřesvědčili vedení ČT, že reklama není zlá.
- Snažili jsme se, ale nešlo to. Sám Lambert řekl, že se jedná jen o moje osobní názory.
Jak chcete změnit zákon?
- Říkáme si, že naděje umírá poslední. Mu-síme přesvědčit veřejnost, že ponechání 1 % času pro reklamu na ČT bude pro ni výhodné.
Jak chcete přesvědčit poslance?
- Nemáme peníze, abychom poslance někam zvali. Dáme jim informace a argumenty.
Jakým mechanismem to chcete prosadit?
- Poslanci budou dostávat newslettery.
Newslettery? A nebudete změnu prosazovat způsobem, jako tomu bylo nedávno v případě poslance Patra Rafaje?
- To bylo unáhlené. Využít by se dala ratifikace nové směrnice Televize bez hranic.
A Rafaj nebyla vaše iniciativa?
- Ne.
A koho?
- To nevím.
To byste mohl vědět.
- Osobně ho neznám, zřejmě mu někdo řekl, jaká je situace na trhu TV reklamy.
Sdružení se jmenuje za konkurenci na trhu TV reklamy. Chcete podporovat také proces přechodu na digitální vysílání, které může konkurenci přinést?
- My digitalizaci vítáme, ale nepřinese novým subjektům vysoký podíl na trhu reklamy.
Znáte názor zástupců Asociace digitálních televizí na reklamu na ČT?
- Mají protichůdné názory.
A je někdo z členů sdružení ochoten finančně přispět na činnost?
- To je vždy problém. Zatím to dělám zadarmo.
pondělí, dubna 16, 2007
Pokračování řízení na digilicence hatí už jen žaloby Minority
Marketing & Media, 16.4.2007 - K pozitivním zprávám o posunu procesu přechodu na digitální terestrické televizní vysílání se minulý týden přidala další.
Městský soud v Praze rozhodl 30. března a 10. dubna o dalších třech žalobách proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterým byly v dubnu loňského rok uděleny licence k provozování digitálních televizních programů.
Soud bez veřejného jednání rozhodl o žalobách společností FTV Prima, TV Lyra a Step Public Rela-tions. Všechny byly účastníky licenčního řízení a namítaly nezákonnost rozhodnutí o udělení digitálních licencí.
Už jen Minority
Městský soud tedy opět zrušil rozhodnutí RRTV stejně jako v již rozhodnutých žalobách CET 21 (TV Nova) a Galaxie sport ze 6. a 13. září loňského roku.
Na soudě stále leží dvě žaloby společnosti Minority, které jsou přiděleny soudci Janu Rybovi. Senát, jemuž v září předsedal, roz-hodl, že vydáním digitálních licencí TV Barrandov, Febio TV, Z1, Óčko, TV Pohoda a RTA porušila RRTV zákon.
V případě, že soud rozhodne i o dvou posledních žalobách podaných společností Minority, může RRTV obnovit licenční řízení.
Veřejnoprávní multiplex
Malými, zato potřebnými kroky v rozvoji digitalizace, jsou kromě očekávaného rozhodnutí pražského soudu také samostatný postup České televize a zatím nekompromisní postoj Ministerstva kultury při přípravě tzv. digitální mininovely.
ČT spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření veřejnoprávního multiplexu s celo-plošným pokrytím, který dostane do domácností kromě programů ČT1 a ČT2 také tematické stanice ČT24 a ČT4 Sport.
Očekávání jsou spojená také se zmíněnou mininovelou. Její návrh počítá pouze s jednou kompenzač-ní dodatečnou licencí pro Novu a Primu v případě, že budou souhlasit s vypínáním svých analogových kmitočtů (viz box).
Evropská komise?
Své zájmy více prosazují také čle-nové Asociace digitálních televizí (ADT). Ti vyčíslili své investice do zastavených projektů na 1,4 mld. Kč a uvažují o stížnosti u Evropské komise nebo o arbitrážích proti ČR za zmaření investic.
ADT se také zúčastnila připomínkování mininovely, kde velmi am-biciózně navrhla zásadní změnu vysílacího zákona. Podle ní by mohla RRTV odejmout analogové kmitočty provozovatelům v případě, že by mohly být nahrazeny digitálními. Jedná se o vůbec nejradikálnější návrh řešení blokování procesu digitalizace ze strany Novy a Primy a navrhl ho právník Mafry Vladan Rámiš.
Skeptický Rybníček
"Celý proces digitalizace mají pod kontrolou Nova a Prima. Pokud nebude vymahatelné zapínání digitálních a vypínání analogových vysílačů, tak nám nepomůže ani navrácení licencí. Pro plnoformátové projekty, jako je ten náš a TV Barrandov, je klíčové nejméně 70% pokrytí populace," říká generální ředitel Febio TV Richard Rybníček.
"Dle mého princip bonusových licencí zvýhodňuje stávající vysílatele, ale návrh s méně než jednou není průchodný. Je rozhodně nepřijatelné, aby Nova s Primou dostaly celý multiplex," dodává Martin Mrnka, člen představenstva První zpravodajské, jež chce provozovat stanici Z1.
Óčko o peníze nepřišlo
Skepsi k digitalizaci vyjádřil svým angažováním na Primě bývalý generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Ten zaměstnal několik bývalých pracovníků Novy, aby připravili rozjezd TV Barrandov. Zatím však hlavně vyrábějí pořady Ber nebo neber a Hvězdy u piána právě pro Primu.
"Naše investice nebyla zmařena, připravené prostředky jsme jednoduše zatím neminuli," říká o situaci v Óčku generální ředitel Jiří Balvín.
Jeho televize a RTA jsou mezi úspěšnými žadateli o licence jedinými provozovateli, kteří mají přístup k éteru i nyní. Sledovanost Óčka neustále roste, a to nepochybně i díky vysílání přes pražský digitální experiment Czech Digital Group.
Co bude dál?
Dalšími důležitými událostmi v oblasti přechodu na digitální vysílání je vyřešení žaloby společnosti Minority, legislativní proces spojený s přijetím mininovely a zveřejnění konkrétních termínů pro budování veřejnoprávního multiplexu.
Co navrhuje Ministerstvo kultury v mininovele k digitalizaci?
- Radě by se zjednodušilo odůvodňování jejího rozhodnutí o udělení a neudělení licencí.
- O žalobách proti neudě-lení licencí by rozhodoval Nejvyšší správní soud a ne Městský soud v Praze. NSS by rozhodoval jedno-instančně a do tří měsíců.
- Rada by mohla vydat registraci pro digitální vysílání na 12 měsíců. Do multiplexů by se mohly dočasně dostat i stanice, jež nyní vysílají prostřednictvím kabelových rozvodů nebo přes satelit.
- Pokrytí stanic provozovatele místního vysílání by mohlo digitálně přesáhnout 70 % populace.
- Nova a Prima by dostaly po jedné kompenzační licenci v případě, že by souhlasily s Technickým plánem přechodu. Rada by však měla právo odejmout je v případě, že by tyto televize nakonec podle plánu nepostupovaly.
- ČT by měla povinnost vysílat analogově pouze do ukončení analogu podle plánu přechodu.
Městský soud v Praze rozhodl 30. března a 10. dubna o dalších třech žalobách proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterým byly v dubnu loňského rok uděleny licence k provozování digitálních televizních programů.
Soud bez veřejného jednání rozhodl o žalobách společností FTV Prima, TV Lyra a Step Public Rela-tions. Všechny byly účastníky licenčního řízení a namítaly nezákonnost rozhodnutí o udělení digitálních licencí.
Už jen Minority
Městský soud tedy opět zrušil rozhodnutí RRTV stejně jako v již rozhodnutých žalobách CET 21 (TV Nova) a Galaxie sport ze 6. a 13. září loňského roku.
Na soudě stále leží dvě žaloby společnosti Minority, které jsou přiděleny soudci Janu Rybovi. Senát, jemuž v září předsedal, roz-hodl, že vydáním digitálních licencí TV Barrandov, Febio TV, Z1, Óčko, TV Pohoda a RTA porušila RRTV zákon.
V případě, že soud rozhodne i o dvou posledních žalobách podaných společností Minority, může RRTV obnovit licenční řízení.
Veřejnoprávní multiplex
Malými, zato potřebnými kroky v rozvoji digitalizace, jsou kromě očekávaného rozhodnutí pražského soudu také samostatný postup České televize a zatím nekompromisní postoj Ministerstva kultury při přípravě tzv. digitální mininovely.
ČT spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření veřejnoprávního multiplexu s celo-plošným pokrytím, který dostane do domácností kromě programů ČT1 a ČT2 také tematické stanice ČT24 a ČT4 Sport.
Očekávání jsou spojená také se zmíněnou mininovelou. Její návrh počítá pouze s jednou kompenzač-ní dodatečnou licencí pro Novu a Primu v případě, že budou souhlasit s vypínáním svých analogových kmitočtů (viz box).
Evropská komise?
Své zájmy více prosazují také čle-nové Asociace digitálních televizí (ADT). Ti vyčíslili své investice do zastavených projektů na 1,4 mld. Kč a uvažují o stížnosti u Evropské komise nebo o arbitrážích proti ČR za zmaření investic.
ADT se také zúčastnila připomínkování mininovely, kde velmi am-biciózně navrhla zásadní změnu vysílacího zákona. Podle ní by mohla RRTV odejmout analogové kmitočty provozovatelům v případě, že by mohly být nahrazeny digitálními. Jedná se o vůbec nejradikálnější návrh řešení blokování procesu digitalizace ze strany Novy a Primy a navrhl ho právník Mafry Vladan Rámiš.
Skeptický Rybníček
"Celý proces digitalizace mají pod kontrolou Nova a Prima. Pokud nebude vymahatelné zapínání digitálních a vypínání analogových vysílačů, tak nám nepomůže ani navrácení licencí. Pro plnoformátové projekty, jako je ten náš a TV Barrandov, je klíčové nejméně 70% pokrytí populace," říká generální ředitel Febio TV Richard Rybníček.
"Dle mého princip bonusových licencí zvýhodňuje stávající vysílatele, ale návrh s méně než jednou není průchodný. Je rozhodně nepřijatelné, aby Nova s Primou dostaly celý multiplex," dodává Martin Mrnka, člen představenstva První zpravodajské, jež chce provozovat stanici Z1.
Óčko o peníze nepřišlo
Skepsi k digitalizaci vyjádřil svým angažováním na Primě bývalý generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Ten zaměstnal několik bývalých pracovníků Novy, aby připravili rozjezd TV Barrandov. Zatím však hlavně vyrábějí pořady Ber nebo neber a Hvězdy u piána právě pro Primu.
"Naše investice nebyla zmařena, připravené prostředky jsme jednoduše zatím neminuli," říká o situaci v Óčku generální ředitel Jiří Balvín.
Jeho televize a RTA jsou mezi úspěšnými žadateli o licence jedinými provozovateli, kteří mají přístup k éteru i nyní. Sledovanost Óčka neustále roste, a to nepochybně i díky vysílání přes pražský digitální experiment Czech Digital Group.
Co bude dál?
Dalšími důležitými událostmi v oblasti přechodu na digitální vysílání je vyřešení žaloby společnosti Minority, legislativní proces spojený s přijetím mininovely a zveřejnění konkrétních termínů pro budování veřejnoprávního multiplexu.
Co navrhuje Ministerstvo kultury v mininovele k digitalizaci?
- Radě by se zjednodušilo odůvodňování jejího rozhodnutí o udělení a neudělení licencí.
- O žalobách proti neudě-lení licencí by rozhodoval Nejvyšší správní soud a ne Městský soud v Praze. NSS by rozhodoval jedno-instančně a do tří měsíců.
- Rada by mohla vydat registraci pro digitální vysílání na 12 měsíců. Do multiplexů by se mohly dočasně dostat i stanice, jež nyní vysílají prostřednictvím kabelových rozvodů nebo přes satelit.
- Pokrytí stanic provozovatele místního vysílání by mohlo digitálně přesáhnout 70 % populace.
- Nova a Prima by dostaly po jedné kompenzační licenci v případě, že by souhlasily s Technickým plánem přechodu. Rada by však měla právo odejmout je v případě, že by tyto televize nakonec podle plánu nepostupovaly.
- ČT by měla povinnost vysílat analogově pouze do ukončení analogu podle plánu přechodu.
Wrigley rozjelo kreativní mediální plánování
Marketing & Media, 17.4.2007 - Společnost Wrigley spustila spolu s Prima TV nový druh kampaně na podporu značky Orbit. Připravila tři mutace 5vteřinových spotů, které vždy reagují na předchozí reklamní spoty jiných zadavatelů. Např. po reklamě McDonald's televize zařadila spot s motivem hranolek a sdělením, že Orbit po jídle pomáhá snižovat riziko vzniku zubního kazu až o 40 %. Připravené jsou ještě dvě další exekuce, které budou reagovat na jiné potravinové segmenty. "Spoty nejsou plánovány naší mediální agenturou OMD a jejich vhodné nasazení je plně v pravomoci televize. Každý měsíc máme pouze finanční limit na realizaci této kampaně," řekl M&M marketingový ředitel Wrigley pro střední Evropu Václav Naiman. "Podobný princip kampaně Wrigley jinde nevyužívá a nevím ani o žádné jiné podobné realizaci v ČR," dodal.
