Týden, 31.12.2007 - Do ČT Brno se od ledna vrací kritizovaný manažerŠestnáct lidí chtělo šéfovat brněnskému studiu České televize. Tři měsíce od vyhlášení výběrového řízení dostali televizní radní ke schválení jediné jméno: Karel Burian.
Burian je pro Brňany známou osobou. V tamějším studiu České televize již pracoval, naposledy jako šéf zpravodajství. V roce 2000 ho ale několik redaktorů včetně současného šéfredaktora Romana Ondrůje obvinilo z ovlivňování zpravodajství ve prospěch různých firem a Burian odešel.
Redaktoři tehdy vypočítali, že za tři roky museli natočit například osmnáct reportáží o AZ Servisu nebo třináct o železničním koridoru, jejž stavěla ŽS Brno. Tehdejší šéf ČT Dušan Chmelíček poslal do moravské metropole kontrolní skupinu, která konstatovala, že příprava zmíněných reportáží není v souladu s novinářskou nezávislostí. Částí obvinění se však zabývaly i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada pro reklamu a ty naopak žádnou skrytou reklamu neobjevily.
Burian v lednu 2001 na funkci rezignoval a z televize odešel. V oblasti médií zůstal, posledních patnáct měsíců byl ředitelem zpravodajství Regionální televizní agentury (RTA).
Špatná volba?
Jeho nové angažmá v čele brněnského studia vadí například členu Rady ČT Jiřímu Voráčovi, jinak pedagogovi z brněnské Masarykovy univerzity: „Je to člověk s pochybnou profesní a morální pověstí. Z funkce ředitele zpravodajství byl přece odvolán po závěrech kontroly, která potvrdila jeho manipulace.“ V hlasování o Burianově jmenování do funkce na posledním letošním zasedání Rady ČT byl Voráč proti. Stejně tak jeho kolega Petr Uhl. „To výběrové řízení bylo neprůhledné. Tři ze sedmi členů komise jsou podřízení generálního ředitele Jiřího Janečka. Jmenování do funkce vůbec nebylo na programu jednání rady a za tak krátkou dobu se skutečně nemůžeme zodpovědně rozhodnout,“ argumentoval Uhl.
Ještě než se veřejnost dověděla, že Burian je spolu s dalšími dvěma kandidáty favoritem konkursu, sepsaly brněnské televizní odbory prohlášení. Nejmenují v něm sice žádného z uchazečů, ale všechny indicie směrují k Burianovi. „Je zajisté šlechetné a velkorysé dát člověku druhou šanci. Považujeme však za riskantní, pochybné a zřejmě i nezodpovědné dát k dispozici celé studio někomu, kdo zklamal již na úrovni redakce,“ stojí v prohlášení podepsaném šéfodborářem Vilémem Janouškem. Ten poslouchal jednání Rady ČT, která Buriana do funkce jmenovala, živě přes internet a pak už volil opatrnější slova: „Možná se pan Burian změnil.“
Ostrý zůstane v rozhlase
V lednu a dalších měsících se ukáže, jestli jsou s Burianem schopni spolupracovat lidé, kteří ho dříve kritizovali. On sám prý mstu nechce. „Určitě nepřicházím s představou rozsáhlých personálních výměn,“ řekl TÝDNU.
Svého protikandidáta Jaromíra Ostrého, nynějšího šéfredaktora Českého rozhlasu Brno, chtěl Burian podle svých slov angažovat do pozice šéfa programu. „Žádnou oficiální nabídku na řízení programu ČT Brno jsem nedostal,“ reagoval na to Ostrý.
Nový ředitel již pracuje na zlepšení svého obrazu, a tak vehementně odmítá prorůstání aktivit svého předchozího zaměstnavatele do jeho nového angažmá. RTA provozuje několik regionálních televizních studií, která sdílejí vysílací kmitočty s Primou, a příspěvky dodává také Slovenské televizi. „Zcela jistým výsledkem mého zvolení je nemožnost spolupráce s RTA, i kdyby její obsah byl dohodnut již v minulosti a bez termínové spojitosti k výběrovému řízení. Je to také trochu škoda, neboť ledaco o připravovaných záměrech RTA vím a nepochybuji, že by pro vysílání brněnského studia mohly být přínosem. Bohužel,“ uzavřel Burian.
Personální změny v ČT v roce 2007
Červen: na nově vytvořenou pozici personálního ředitele nastupuje bývalý předseda Rady ČT Jan Mrzena.
Červenec: programovou ředitelkou se stává Kateřina Fričová, bývalá spolumajitelka zkrachovalé Top TV.
Září: končí bývalý obchodní ředitel a pak ředitel vnějších vztahů Martin Švehla.
Říjen: provozním ředitelem se stává Vladimír Karmazín, jenž přichází z postu ředitele brněnského studia.
Listopad: Martina Krafla střídá na pozici mluvčího Ladislav Šticha. Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal odchází na Novu, jeho nástupcem je Milan Fridrich.
Prosinec: odchází vrchní a posléze finanční ředitel František Lambert. Od ledna ho nahrazuje Lujza Oravcová, do prosince pověřená vedením brněnského studia po odvelení Karmazína do Prahy.
Televizní studio Brno
Počet zaměstnanců: 252.
Rozpočet na r. 2007: 350-360 milionů korun.
Do roku 2010 měla být postavena nová budova pro ČT Brno, televize však harmonogram přijatý Radou ČT nedodržela a zatím nebyl vybrán ani pozemek.
pondělí, prosince 31, 2007
pondělí, prosince 17, 2007
Utopeni ve filmech za pár pětek
Týden, 17.12.2007 - Každá česká domácnost si letos pořídila odhadem průměrně asi patnáct DVD. Je to nejvíce v historii a obří podíl tvoří levné filmy prodávané dohromady s deníky. Z nosičů s tituly pro masové publikum v papírovém obalu opatřených reklamou a teasery se těší filmoví distributoři i vydavatelé tisku.
Už není novin, kromě Hospodářských, které by nenásledovaly loňskou první vlaštovku - deník MF Dnes, který přiložil k vydání film Samotáři. V lednu, jako dárek za vysvědčení, dostali čtenáři Blesku Asterixe a Obelixe a závody o filmové tituly, které dostaly mezi lidi nejvíce DVD v historii, odstartovaly. Zájmu nahrává i vybavenost domácností DVD přehrávači.
Podle sdružení DVD Group.cz jich budou na konci roku až tři ze čtyř. „Už před třemi lety jsem obcházel vydavatelství a snažil se je přemluvit, aby při distribuci levných DVD spolupracovala.Málokdo mi věřil. Průlom nastal letos,“ říká viceprezident společnosti Hollywood Classic Entertainment (HCE) Jakub Kučera.
Pro filmové distributory je trh levných DVD důležitým impulsem v podnikání. Tituly, jež prošly kinem a často vyšly i na tradičních DVD, dokážou opět zpeněžit. „Stánky jsou novým distribučním kanálem, kterým prodáváme filmy s již vyčerpaným potenciálem.
Nový trend se podepsal na zvýšení objemu prodejů DVD a generuje vyšší zisky,“ konstatuje zástupce Sony BMG Martin Moravec. Například HCE loni prodalo asi milion dvě stě tisíc DVD, letošní odhad vylétl až k pětadvaceti milionům.
„Prodej klasických DVD letos rostl a těžko říct, jak ho zpomalil nástup levných filmů v novinách. Každopádně mi zavání takovéto vydávání nedávno premiérovaných českých filmů kanibalizací, jelikož film tak ztrácí další prodejní potenciál,“ myslí si projektový manažer maloobchodní sítě Bontonland Zdeněk Polách.
DVD lze u stánků koupit stále častěji i bez novin a nejčastěji ještě týden po vyložení na pult. Ze začátku mělo vložené DVD přímý dopad na růst nákladu. Třeba první „dévédéčko“ v Aha! Probuzená smrt zvýšilo v květnu prodej zhruba o třicet procent. Situace se ale vyvíjí: „Nyní už nelze čekat, že by DVD přímo a zásadně pomáhala zvyšovat prodaný náklad. Je to marketingová aktivita. Na druhou stranu je možné, že filmy zvedají náklad nepřímo. Na deníky s DVD totiž často běží televizní podpora, která prodej titulů vždycky zvyšuje,“ uvažuje Martina Vojtěchovská z týdeníku Marketing & Media.
„Myslím, že my jsme to udělali chytře,“ pochvaluje si obchodní ředitel vydavatelství Ringier Daniel Hort, „filmový distributor bere na sebe veškeré riziko, rozhoduje o nákladu jednotlivých titulů a my dostáváme jistý podíl z prodeje. Převzít agendu kolem DVD je pro vydavatelství riskantní.“ Noviny schválí ediční plán, zabezpečí reklamu jak na svých stránkách, tak v televizi či v rozhlase, a i tu obyčejně „vybártrují“, tedy recipročně vymění. Zatím zřejmě nejúspěšnějším titulem byla komedie S tebou mě baví svět, které se údajně prodalo rekordních 582 tisíc výlisků.
Mnohem střídmější než v Blesku či Aha! (viz Více DVD...) jsou například v Právu, kde začali přikládat k sobotním novinám české snímky v dubnu. „Zatím jsme vydali pět filmů, které jsme si sami vybrali. Počet přiložených DVD dosahuje přibližně novinového nákladu,“ říká zástupkyně vydavatelství Borgis Stanislava Zajícová.
Levná DVD v trafikách zná i Evropa. Nejčastěji si tam však filmy prodávají vydavatelství tištěných titulů sama. Nosič je většinou přibalen přímo k novinám či časopisům. V Česku tomu tak není, filmoví distributoři, ale také řada malých firem, které získaly filmová práva, se mohou obejít i bez deníků. A tento trend posiluje. „Trafiky budou zaplavené levnými tituly nejenom americké a české produkce, ale i nepřeberným množstvem laciných filmů. Obstát bude o něco složitější,“ předpokládá Jakub Kučera z HCE.
Vydavatelství i distributoři se teď rádi pochválí i průvodním jevem levných DVD. Film za třicet nebo čtyřicet korun se už nevyplatí vypalovat. Kopírováním dochází nejčastěji ke kompresi kvality a něco stojí i prázdný nosič. Trh s levnými disky bude zřejmě růst i v příštím roce. „Filmů je stále dost, jenom naše společnost disponuje dvěma sty padesáti novými tituly ročně. A DVD jsou výhodná pro všechny zainteresované včetně zákazníka. V příštím roce by mohl letošní trend pokračovat,“ uzavírá Kučera.
Už není novin, kromě Hospodářských, které by nenásledovaly loňskou první vlaštovku - deník MF Dnes, který přiložil k vydání film Samotáři. V lednu, jako dárek za vysvědčení, dostali čtenáři Blesku Asterixe a Obelixe a závody o filmové tituly, které dostaly mezi lidi nejvíce DVD v historii, odstartovaly. Zájmu nahrává i vybavenost domácností DVD přehrávači.
Podle sdružení DVD Group.cz jich budou na konci roku až tři ze čtyř. „Už před třemi lety jsem obcházel vydavatelství a snažil se je přemluvit, aby při distribuci levných DVD spolupracovala.Málokdo mi věřil. Průlom nastal letos,“ říká viceprezident společnosti Hollywood Classic Entertainment (HCE) Jakub Kučera.
Pro filmové distributory je trh levných DVD důležitým impulsem v podnikání. Tituly, jež prošly kinem a často vyšly i na tradičních DVD, dokážou opět zpeněžit. „Stánky jsou novým distribučním kanálem, kterým prodáváme filmy s již vyčerpaným potenciálem.
Nový trend se podepsal na zvýšení objemu prodejů DVD a generuje vyšší zisky,“ konstatuje zástupce Sony BMG Martin Moravec. Například HCE loni prodalo asi milion dvě stě tisíc DVD, letošní odhad vylétl až k pětadvaceti milionům.
„Prodej klasických DVD letos rostl a těžko říct, jak ho zpomalil nástup levných filmů v novinách. Každopádně mi zavání takovéto vydávání nedávno premiérovaných českých filmů kanibalizací, jelikož film tak ztrácí další prodejní potenciál,“ myslí si projektový manažer maloobchodní sítě Bontonland Zdeněk Polách.
DVD lze u stánků koupit stále častěji i bez novin a nejčastěji ještě týden po vyložení na pult. Ze začátku mělo vložené DVD přímý dopad na růst nákladu. Třeba první „dévédéčko“ v Aha! Probuzená smrt zvýšilo v květnu prodej zhruba o třicet procent. Situace se ale vyvíjí: „Nyní už nelze čekat, že by DVD přímo a zásadně pomáhala zvyšovat prodaný náklad. Je to marketingová aktivita. Na druhou stranu je možné, že filmy zvedají náklad nepřímo. Na deníky s DVD totiž často běží televizní podpora, která prodej titulů vždycky zvyšuje,“ uvažuje Martina Vojtěchovská z týdeníku Marketing & Media.
„Myslím, že my jsme to udělali chytře,“ pochvaluje si obchodní ředitel vydavatelství Ringier Daniel Hort, „filmový distributor bere na sebe veškeré riziko, rozhoduje o nákladu jednotlivých titulů a my dostáváme jistý podíl z prodeje. Převzít agendu kolem DVD je pro vydavatelství riskantní.“ Noviny schválí ediční plán, zabezpečí reklamu jak na svých stránkách, tak v televizi či v rozhlase, a i tu obyčejně „vybártrují“, tedy recipročně vymění. Zatím zřejmě nejúspěšnějším titulem byla komedie S tebou mě baví svět, které se údajně prodalo rekordních 582 tisíc výlisků.
Mnohem střídmější než v Blesku či Aha! (viz Více DVD...) jsou například v Právu, kde začali přikládat k sobotním novinám české snímky v dubnu. „Zatím jsme vydali pět filmů, které jsme si sami vybrali. Počet přiložených DVD dosahuje přibližně novinového nákladu,“ říká zástupkyně vydavatelství Borgis Stanislava Zajícová.
Levná DVD v trafikách zná i Evropa. Nejčastěji si tam však filmy prodávají vydavatelství tištěných titulů sama. Nosič je většinou přibalen přímo k novinám či časopisům. V Česku tomu tak není, filmoví distributoři, ale také řada malých firem, které získaly filmová práva, se mohou obejít i bez deníků. A tento trend posiluje. „Trafiky budou zaplavené levnými tituly nejenom americké a české produkce, ale i nepřeberným množstvem laciných filmů. Obstát bude o něco složitější,“ předpokládá Jakub Kučera z HCE.
Vydavatelství i distributoři se teď rádi pochválí i průvodním jevem levných DVD. Film za třicet nebo čtyřicet korun se už nevyplatí vypalovat. Kopírováním dochází nejčastěji ke kompresi kvality a něco stojí i prázdný nosič. Trh s levnými disky bude zřejmě růst i v příštím roce. „Filmů je stále dost, jenom naše společnost disponuje dvěma sty padesáti novými tituly ročně. A DVD jsou výhodná pro všechny zainteresované včetně zákazníka. V příštím roce by mohl letošní trend pokračovat,“ uzavírá Kučera.
pondělí, listopadu 26, 2007
Český rozhlas zkusí změnu
Týden, 26.11.2007 - Zřejmě již v polovině prosince se nová ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí postaví před konzervativní rozhlasovou radu a přednese svou koncepci nejposlouchanějšího veřejnoprávního okruhu. Chystá změny, jež nemají v rozhlase za poslední roky obdoby.
Hodnotit úspěšnost komerčních rádií není tak náročné. Stačí porovnat jejich zisk. Český rozhlas zřízený zákonem má uspokojovat všechny skupiny obyvatel a nabízet široké spektrum programů - od vzdělávání po zábavu. Jeden okruh má být zpravodajsko-publicistický, a tím je právě Radiožurnál, o jehož osud se ještě donedávna báli členové Rady ČRo.
Po charismatickém Alexandru Píchovi, který loni zamířil na post zpravodaje do USA, následovalo roční šéfování Miroslava Konvaliny. Jeho klidný styl řízení však šéf rozhlasu Václav Kasík nesnesl a ze dne na den ho na jaře odvolal.
V listopadu nastoupila Kasíkem oslovená Tachecí. Její příchod pozitivně komentoval Pícha i členové rozhlasové rady. „Předpokládám, že zvedne úroveň Radiožurnálu, která poslední dva až tři roky klesá,“ říká místopředsedkyně rady Dana Jaklová.
Za nedostatečnou považuje jak poslechovost stanice, která v uplynulých letech spadla z první příčky až na čtvrtou, tak hudební dramaturgii i úroveň zpravodajství. Tam jí vadí i to, že závažné informace přinášejí „dvacetiletí žurnalisté bez životní zkušenosti“. „Pro mne je to nevěrohodné,“ říká. Naopak oceňuje, že Tachecí, která byla donedávna programovou ředitelkou konkurenční Frekvence 1, sbírala zkušenosti jak ve veřejnoprávních, tak soukromých médiích.
Český rozhlas má skutečně nízký podíl na celkové poslechovosti. Tvoří jen necelou pětinu, zbytek patří soukromým rádiím. Třeba ve Velké Británii dosahují všechny stanice BBC dohromady kolem polovičního podílu na trhu, stejné je to v Německu. Ještě roku 2003 měl Radiožurnál 931 tisíc posluchačů za den. Nyní je to pouze 694 tisíc lidí, o sto tisíc méně než před rokem.
Za uplynulý rok si však pohoršila i Frekvence, naopak posílil Impuls (viz Meziroční srovnání...). ČRo má zároveň z nejposlouchanější čtyřky nejnižší výdaje do reklamy a zachovávání převahy informací ho staví i do stále intenzivnějšího střetu se zpravodajskými servery či kanálem ČT 24.
A co se vlastně chystá ve třetím patře studiového domu, kde má Radiožurnál zázemí? Odpovědnosti za hudební dramaturgii byl zproštěn René Zeithaml a nahradil ho Radek Sedláček, jenž dříve pracoval na Evropě 2, sesterské stanici Frekvence 1.
V prosinci převezme vedení domácí redakce bývalá moderátorka novácké Sedmičky Jitka Obzinová, která se na Frekvenci 1 také ohřála, a to jako moderátorka diskusního pořadu Pressklub.
Podle jednoho z manažerů širšího vedení rozhlasu, jenž si nepřál být jmenován, dojde ke zrušení řady pořadů (například Motožurnál či Dva na jednoho) a zavedení programových bloků. S dynamičtějším programem bude nutno obměnit i zvukový obal -tedy znělky či předěly.
Sama Tachecí nechce zatím své plány komentovat. „Všechny změny musejí projít programovou radou. Do té doby se k nim nemůžu vyjádřit,“ řekla TÝDNU.
Je jasné, že Tachecí jde po poslechovosti. Když bude představovat radě nový koncept nachystaný na leden, bude jistě mluvit o dynamice, lepší orientaci posluchačů, zpřehlednění či omlazení. Posazení Radiožurnálu mezi „trendy“ Impuls a „sexy“ Frekvenci 1, jak se prý nechala slyšet, by jí mělo přivést mladší posluchače - a ti starší možná přeladí na veřejnoprávní regiony nebo Prahu.
Tachecí chce o posluchače více soupeřit s komerčními stanicemi jejich zbraněmi. Do definice veřejnoprávnosti se vtěsná ledacos, otázka je, jestli si Radiožurnál udrží vysoký, až šestapadesátiprocentní podíl mluveného slova.
Není jasný ani osud zpravodajského Rádia Česko, které také patří pod novou ředitelku. Zatím se neuvažuje o rozšíření vysílání ze současných šesti hodin za den. Samo Rádio Česko tedy zřejmě nebude schopno absorbovat rušené profilové relace.
S podporou může Tachecí počítat zřejmě i u šéfredaktora Jana Pokorného, který do jejího nástupu stanici dočasně řídil: „Je nezpochybnitelná profesionálka, manažerka s velkým citem pro program. Dokáže nás motivovat k inovativním myšlenkám. Pod jejím vedením zůstane Radiožurnál kvalitním a stane se oblíbenou rozhlasovou stanicí. Po pár týdnech mám stoprocentní jistotu, že její působení v Radiožurnálu je úspěšné.“
Co se ale stane, pokud se nová interpretace poslání Radiožurnálu nebude Radě ČRo líbit? Tachecí bude nejspíše žádat čas pro svůj projekt a poznámky ji nevyvedou z míry. Jak o sobě napsala na rozhlasový web: „Doneslo se mi už před lety, že jsem arogantní, a tak místopřísežně prohlašuji, že nejsem. Dalšími drby už se nezabývám, bralo by mi to energii.“
Hodnotit úspěšnost komerčních rádií není tak náročné. Stačí porovnat jejich zisk. Český rozhlas zřízený zákonem má uspokojovat všechny skupiny obyvatel a nabízet široké spektrum programů - od vzdělávání po zábavu. Jeden okruh má být zpravodajsko-publicistický, a tím je právě Radiožurnál, o jehož osud se ještě donedávna báli členové Rady ČRo.
Po charismatickém Alexandru Píchovi, který loni zamířil na post zpravodaje do USA, následovalo roční šéfování Miroslava Konvaliny. Jeho klidný styl řízení však šéf rozhlasu Václav Kasík nesnesl a ze dne na den ho na jaře odvolal.
V listopadu nastoupila Kasíkem oslovená Tachecí. Její příchod pozitivně komentoval Pícha i členové rozhlasové rady. „Předpokládám, že zvedne úroveň Radiožurnálu, která poslední dva až tři roky klesá,“ říká místopředsedkyně rady Dana Jaklová.
Za nedostatečnou považuje jak poslechovost stanice, která v uplynulých letech spadla z první příčky až na čtvrtou, tak hudební dramaturgii i úroveň zpravodajství. Tam jí vadí i to, že závažné informace přinášejí „dvacetiletí žurnalisté bez životní zkušenosti“. „Pro mne je to nevěrohodné,“ říká. Naopak oceňuje, že Tachecí, která byla donedávna programovou ředitelkou konkurenční Frekvence 1, sbírala zkušenosti jak ve veřejnoprávních, tak soukromých médiích.
Český rozhlas má skutečně nízký podíl na celkové poslechovosti. Tvoří jen necelou pětinu, zbytek patří soukromým rádiím. Třeba ve Velké Británii dosahují všechny stanice BBC dohromady kolem polovičního podílu na trhu, stejné je to v Německu. Ještě roku 2003 měl Radiožurnál 931 tisíc posluchačů za den. Nyní je to pouze 694 tisíc lidí, o sto tisíc méně než před rokem.
Za uplynulý rok si však pohoršila i Frekvence, naopak posílil Impuls (viz Meziroční srovnání...). ČRo má zároveň z nejposlouchanější čtyřky nejnižší výdaje do reklamy a zachovávání převahy informací ho staví i do stále intenzivnějšího střetu se zpravodajskými servery či kanálem ČT 24.
A co se vlastně chystá ve třetím patře studiového domu, kde má Radiožurnál zázemí? Odpovědnosti za hudební dramaturgii byl zproštěn René Zeithaml a nahradil ho Radek Sedláček, jenž dříve pracoval na Evropě 2, sesterské stanici Frekvence 1.
V prosinci převezme vedení domácí redakce bývalá moderátorka novácké Sedmičky Jitka Obzinová, která se na Frekvenci 1 také ohřála, a to jako moderátorka diskusního pořadu Pressklub.
Podle jednoho z manažerů širšího vedení rozhlasu, jenž si nepřál být jmenován, dojde ke zrušení řady pořadů (například Motožurnál či Dva na jednoho) a zavedení programových bloků. S dynamičtějším programem bude nutno obměnit i zvukový obal -tedy znělky či předěly.
Sama Tachecí nechce zatím své plány komentovat. „Všechny změny musejí projít programovou radou. Do té doby se k nim nemůžu vyjádřit,“ řekla TÝDNU.
Je jasné, že Tachecí jde po poslechovosti. Když bude představovat radě nový koncept nachystaný na leden, bude jistě mluvit o dynamice, lepší orientaci posluchačů, zpřehlednění či omlazení. Posazení Radiožurnálu mezi „trendy“ Impuls a „sexy“ Frekvenci 1, jak se prý nechala slyšet, by jí mělo přivést mladší posluchače - a ti starší možná přeladí na veřejnoprávní regiony nebo Prahu.
Tachecí chce o posluchače více soupeřit s komerčními stanicemi jejich zbraněmi. Do definice veřejnoprávnosti se vtěsná ledacos, otázka je, jestli si Radiožurnál udrží vysoký, až šestapadesátiprocentní podíl mluveného slova.
Není jasný ani osud zpravodajského Rádia Česko, které také patří pod novou ředitelku. Zatím se neuvažuje o rozšíření vysílání ze současných šesti hodin za den. Samo Rádio Česko tedy zřejmě nebude schopno absorbovat rušené profilové relace.
S podporou může Tachecí počítat zřejmě i u šéfredaktora Jana Pokorného, který do jejího nástupu stanici dočasně řídil: „Je nezpochybnitelná profesionálka, manažerka s velkým citem pro program. Dokáže nás motivovat k inovativním myšlenkám. Pod jejím vedením zůstane Radiožurnál kvalitním a stane se oblíbenou rozhlasovou stanicí. Po pár týdnech mám stoprocentní jistotu, že její působení v Radiožurnálu je úspěšné.“
Co se ale stane, pokud se nová interpretace poslání Radiožurnálu nebude Radě ČRo líbit? Tachecí bude nejspíše žádat čas pro svůj projekt a poznámky ji nevyvedou z míry. Jak o sobě napsala na rozhlasový web: „Doneslo se mi už před lety, že jsem arogantní, a tak místopřísežně prohlašuji, že nejsem. Dalšími drby už se nezabývám, bralo by mi to energii.“
pondělí, listopadu 19, 2007
Janečkovi Lambertové
Týden, 19.11.2007 - Finanční ředitel František Lambert minulý týden oznámil, že odchází z České televize. Výpověď podal v týž den jako ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, který míří budovat internetové zpravodajství do Novy.
Zdeněk Šámal a František Lambert byli prvními nejbližšími spolupracovníky generálního ředitele Jiřího Janečka po jeho zvolení v létě 2003. Šámal měl zlepšit pověst zpravodajství a publicistiky a také spustit digitální zpravodajský kanál ČT 24, Lambert zase dostal za úkol ozdravit finance.
Rok 2003 byl pro zlepšení kondice veřejnoprávní televize klíčový. Meziročně se snížily náklady o téměř půl miliardy. Lambert sice nechtěl pokračovat v očistné strategii navržené poradenskou agenturou KPMG a prosazované předchůdcem Petrem Klimešem, nicméně ani jeho vlastní recept nebyl k zahození. Už po roce dovedl televizi k vyrovnanému rozpočtu a za dva roky se mu podařilo snížit počet zaměstnanců o 220 osob. Náklady na výrobu jedné hodiny pořadů se za čtyřiadvacet měsíců snížily o 180 tisíc korun a v roce 2005 dosáhly 420 tisíc korun. Další tlak na efektivitu však už nemusel být natolik silný: poslanci totiž schválili zvýšení televizního poplatku.
Stále více pravomocí
Lambert byl ve své roli skutečně schopný. Janeček mu umožnil obsadit obchod a výrobu mladými manažery, jimž důvěřoval. Změnil se systém výroby pořadů, nově se kladl důraz na výkon a finance. A Lambert znásobil svůj vliv. Po odchodu programové ředitelky Evy Vrtiškové a následném vedení programu Annou Beckovou si generální ředitel troufl na dosud nevídanou velkorysost. Nehledal pro program nového šéfa, prostě tuto sféru podřídil přímo Lambertovi. Ten souhlasil s tím, že je to vlastně přirozené -vždyť pořady spolknou jeden z největších balíků televizních peněz; a to musí mít finanční šéf pod kontrolou.
Moc vrchního ředitele narostla do mamutích rozměrů. Měl pod sebou finance včetně mezd a obchodního oddělení, informační technologie, provoz, oddělení vizuální prezentace a všechna programová centra od zábavy po dokumentaristiku.
Na koncentraci pravomocí upozorňoval člen Rady České televize Jiří Voráč, ale energii své kolegyně Heleny Fibingerové, shovívavé k oběma ředitelům, prolomit nedokázal. Vrchní ředitel Lambert se až letos v únoru přiznal k příslušnosti k Lidovým milicím, ozbrojené složce předlistopadové KSČ. Učinil tak až v okamžiku, kdy už tato mrazivá životní epizoda nebyla zákonnou překážkou v jeho funkcích. Zdůrazňoval, že členství bylo formální, „automatické“ pro každého manažera strojírenského podniku s rudou knížkou.
Ekonom se zbraní v ruce
Kauza ublížila i generálnímu řediteli Janečkovi. Rada ČT ho upozornila na porušení zákona. Umožnil totiž Lambertovi zastávat funkci bez doloženého prohlášení, že v milicích nesloužil. Teď stačí, aby Janeček do 21. února 2008 porušil zákon nebo statut televize, a rada ho může po předešlé důtce jednoduše odvolat.
Bohaté výnosy z televizních poplatků, které mají letos dosáhnout až pěti miliard korun, rozvázaly Janečkovi ruce. Najal další manažery a s mírně nervózní radou v zádech rozházel nakupené pravomoci na devět míst: tolik je nově ředitelů na prvním stupni řízení, pomineme-li studia v Brně a Ostravě. „Rozšiřováním počtu ředitelů se řízení nezkvalitní. Naopak, zvýší se náklady,“ brání Lambert ideu jednoho silného vrchního ředitele.
Nové posily
A co se po letošním únoru změnilo pro Lamberta? Ztratil řadu kompetencí. Program převzala od července Kateřina Fričová, provozní záležitosti včetně nákupů a výběrových řízení skončily v říjnu u Vladimíra Karmazína. Tento bývalý policista, jenž zná Janečka pětadvacet let, ještě donedávna vedl brněnské studio. „Nebudu popírat, že jsme přátelé. Dohodli jsme se na mém přesunu do Prahy,“ říká Karmazín.
Lamberta nakonec jako jediného ředitele přestěhovali do takzvaného Rohlíku, tedy televizního objektu s restaurací mimo hlavní budovu Kavčích hor. Tolik zdůrazňované propojení financí a programu se definitivně rozpadlo. Potvrzuje to i sám Lambert: „Už nelze mluvit o spolupráci.“
Janeček jen výjimečně obsazuje důležité pozice výběrovým řízením. Od června zřídil novou funkci personálního ředitele a dosadil do ní Jana Mrzenu. Tentýž člověk předsedal Radě ČT i v létě 2003, v době Janečkova zvolení šéfem Kavčích hor. „Já bych považoval za diskriminační, kdyby ze zmíněného důvodu tuto funkci zastávat nemohl,“ komentuje Janeček. Minimálně tím dává signál, že přízeň radních může být odměněna židlí v nejužším vedení televize.
Dohoda byla jiná
Na prvním listopadovém zasedání televizní rady Janeček potvrdil medializovaný Šámalův přestup na Novu, ale výpověď vrchního ředitele zamlčel. „Kolega Lambert mě požádal, abych o jeho odchodu v té době ještě nemluvil. Jistě k tomu měl své důvody. Respektoval jsem to,“ vysvětluje. „Měli jsme dohodu, ale ta zněla jinak,“ reaguje Lambert.
„Zřejmě už necítí další perspektivu v České televizi,“ říká o Lambertově odchodu předseda televizní rady Jiří Baumruk. „Není možné mu upřít, že stabilizoval finance. Ale dalo se očekávat, že nakonec sám odejde, protože veřejnoprávní televize si musí uchovat čistý štít.“
Vztahy Janečka a Lamberta jsou dnes na bodu mrazu. Generální ředitel postupně vycítil, jak se z kamaráda stává nepřítel, navíc s katastrofálním mediálním obrazem. Zajisté v tu chvíli litoval, že vrchnímu řediteli v zájmu vlastního pohodlí odevzdal řadu klíčových kompetencí. Současné vytváření nových pozic ve vedení televize tak bylo předvídatelným důsledkem únorového zemětřesení. Z podivné loajality nových Janečkových koní, Karmazína a Mrzeny, však nekouká nic lepšího než malí Lambertové, tentokrát vzorně připravení podržet generála Janečka v těžkých časech politické nemilosti.
A kdy bude jmenován nový finanční ředitel? „Pochopitelně už nyní mám představu o velmi schopných potenciálních adeptech,“ říká Janeček. Bývalý vrchní ředitel odchází na konci prosince. „Jsem si jist, že nikde jinde nebude jeho minulost vadit,“ uzavírá jeho milicionářskou kauzu šéf televizní rady Baumruk.
Zdeněk Šámal a František Lambert byli prvními nejbližšími spolupracovníky generálního ředitele Jiřího Janečka po jeho zvolení v létě 2003. Šámal měl zlepšit pověst zpravodajství a publicistiky a také spustit digitální zpravodajský kanál ČT 24, Lambert zase dostal za úkol ozdravit finance.
Rok 2003 byl pro zlepšení kondice veřejnoprávní televize klíčový. Meziročně se snížily náklady o téměř půl miliardy. Lambert sice nechtěl pokračovat v očistné strategii navržené poradenskou agenturou KPMG a prosazované předchůdcem Petrem Klimešem, nicméně ani jeho vlastní recept nebyl k zahození. Už po roce dovedl televizi k vyrovnanému rozpočtu a za dva roky se mu podařilo snížit počet zaměstnanců o 220 osob. Náklady na výrobu jedné hodiny pořadů se za čtyřiadvacet měsíců snížily o 180 tisíc korun a v roce 2005 dosáhly 420 tisíc korun. Další tlak na efektivitu však už nemusel být natolik silný: poslanci totiž schválili zvýšení televizního poplatku.
Stále více pravomocí
Lambert byl ve své roli skutečně schopný. Janeček mu umožnil obsadit obchod a výrobu mladými manažery, jimž důvěřoval. Změnil se systém výroby pořadů, nově se kladl důraz na výkon a finance. A Lambert znásobil svůj vliv. Po odchodu programové ředitelky Evy Vrtiškové a následném vedení programu Annou Beckovou si generální ředitel troufl na dosud nevídanou velkorysost. Nehledal pro program nového šéfa, prostě tuto sféru podřídil přímo Lambertovi. Ten souhlasil s tím, že je to vlastně přirozené -vždyť pořady spolknou jeden z největších balíků televizních peněz; a to musí mít finanční šéf pod kontrolou.
Moc vrchního ředitele narostla do mamutích rozměrů. Měl pod sebou finance včetně mezd a obchodního oddělení, informační technologie, provoz, oddělení vizuální prezentace a všechna programová centra od zábavy po dokumentaristiku.
Na koncentraci pravomocí upozorňoval člen Rady České televize Jiří Voráč, ale energii své kolegyně Heleny Fibingerové, shovívavé k oběma ředitelům, prolomit nedokázal. Vrchní ředitel Lambert se až letos v únoru přiznal k příslušnosti k Lidovým milicím, ozbrojené složce předlistopadové KSČ. Učinil tak až v okamžiku, kdy už tato mrazivá životní epizoda nebyla zákonnou překážkou v jeho funkcích. Zdůrazňoval, že členství bylo formální, „automatické“ pro každého manažera strojírenského podniku s rudou knížkou.
Ekonom se zbraní v ruce
Kauza ublížila i generálnímu řediteli Janečkovi. Rada ČT ho upozornila na porušení zákona. Umožnil totiž Lambertovi zastávat funkci bez doloženého prohlášení, že v milicích nesloužil. Teď stačí, aby Janeček do 21. února 2008 porušil zákon nebo statut televize, a rada ho může po předešlé důtce jednoduše odvolat.
Bohaté výnosy z televizních poplatků, které mají letos dosáhnout až pěti miliard korun, rozvázaly Janečkovi ruce. Najal další manažery a s mírně nervózní radou v zádech rozházel nakupené pravomoci na devět míst: tolik je nově ředitelů na prvním stupni řízení, pomineme-li studia v Brně a Ostravě. „Rozšiřováním počtu ředitelů se řízení nezkvalitní. Naopak, zvýší se náklady,“ brání Lambert ideu jednoho silného vrchního ředitele.
Nové posily
A co se po letošním únoru změnilo pro Lamberta? Ztratil řadu kompetencí. Program převzala od července Kateřina Fričová, provozní záležitosti včetně nákupů a výběrových řízení skončily v říjnu u Vladimíra Karmazína. Tento bývalý policista, jenž zná Janečka pětadvacet let, ještě donedávna vedl brněnské studio. „Nebudu popírat, že jsme přátelé. Dohodli jsme se na mém přesunu do Prahy,“ říká Karmazín.
Lamberta nakonec jako jediného ředitele přestěhovali do takzvaného Rohlíku, tedy televizního objektu s restaurací mimo hlavní budovu Kavčích hor. Tolik zdůrazňované propojení financí a programu se definitivně rozpadlo. Potvrzuje to i sám Lambert: „Už nelze mluvit o spolupráci.“
Janeček jen výjimečně obsazuje důležité pozice výběrovým řízením. Od června zřídil novou funkci personálního ředitele a dosadil do ní Jana Mrzenu. Tentýž člověk předsedal Radě ČT i v létě 2003, v době Janečkova zvolení šéfem Kavčích hor. „Já bych považoval za diskriminační, kdyby ze zmíněného důvodu tuto funkci zastávat nemohl,“ komentuje Janeček. Minimálně tím dává signál, že přízeň radních může být odměněna židlí v nejužším vedení televize.
Dohoda byla jiná
Na prvním listopadovém zasedání televizní rady Janeček potvrdil medializovaný Šámalův přestup na Novu, ale výpověď vrchního ředitele zamlčel. „Kolega Lambert mě požádal, abych o jeho odchodu v té době ještě nemluvil. Jistě k tomu měl své důvody. Respektoval jsem to,“ vysvětluje. „Měli jsme dohodu, ale ta zněla jinak,“ reaguje Lambert.
„Zřejmě už necítí další perspektivu v České televizi,“ říká o Lambertově odchodu předseda televizní rady Jiří Baumruk. „Není možné mu upřít, že stabilizoval finance. Ale dalo se očekávat, že nakonec sám odejde, protože veřejnoprávní televize si musí uchovat čistý štít.“
Vztahy Janečka a Lamberta jsou dnes na bodu mrazu. Generální ředitel postupně vycítil, jak se z kamaráda stává nepřítel, navíc s katastrofálním mediálním obrazem. Zajisté v tu chvíli litoval, že vrchnímu řediteli v zájmu vlastního pohodlí odevzdal řadu klíčových kompetencí. Současné vytváření nových pozic ve vedení televize tak bylo předvídatelným důsledkem únorového zemětřesení. Z podivné loajality nových Janečkových koní, Karmazína a Mrzeny, však nekouká nic lepšího než malí Lambertové, tentokrát vzorně připravení podržet generála Janečka v těžkých časech politické nemilosti.
A kdy bude jmenován nový finanční ředitel? „Pochopitelně už nyní mám představu o velmi schopných potenciálních adeptech,“ říká Janeček. Bývalý vrchní ředitel odchází na konci prosince. „Jsem si jist, že nikde jinde nebude jeho minulost vadit,“ uzavírá jeho milicionářskou kauzu šéf televizní rady Baumruk.
pondělí, listopadu 12, 2007
Reklama drahá jako my
Týden, 12.11.2007 - Že se bude od ledna 2008 zdražovat, je rozhodnuto. Jako první oznámila zvýšení ceny za reklamu Česká televize, a to na konci září hned po schválení takzvané diginovely. Aby změna zákona vstoupila v planost, stačí už jen podpis prezidenta; a reklama na ČT zůstane i od ledna.
Na veřejnoprávních programech ČT 1 a ČT 2 bude každý den k dispozici pro spoty dohromady osmnáct minut. Je to sice o pár minut více než letos, ale „diginovela“ znamená konec možnosti takzvané kumulace. Kavčí hory prostě použily reklamní čas z ČT 2 na svém hlavním kanálu, protože je sledovanější. To však od ledna nepůjde.
Pokud se tedy divácký zájem o ČT 1 a ČT 2 oproti letošku nezmění, Česká televize by díky zákazu kumulace zasáhla reklamou méně diváků. Stručněji, reklamy bude na ČT méně.
Komerční stanice mají velkorysejší limity pro reklamu, až dvacetkrát vyšší než ČT 1. Ale firem, které stále považují televizní reklamu za účinnou a schopnou třeba jediným spotem oslovit až čtvrtinu dospělé populace, což neumí ve třiceti vteřinách rádio ani internet, je stále hodně. Asi čtyři sta.
Agentura ARBOmedia odhaduje, že zadavatelé letos zaplatí za televizní reklamu kolem 8,7 miliardy korun, což je asi 48 procent z veškerých výdajů na inzerci. Obecně řečeno, firmy vydávají na televizní reklamu rok od roku více peněz. A to je příležitost pro soukromé stanice.
Tu máte, bude hůře
Ve středu 17. října si Petr Dvořák, generální ředitel Novy, pozval na Barrandov zástupce nejvýznamnějších agentur, jež pracují pro reklamní zadavatele. Řekl jim, že reklama podraží v průměru o 20 procent, a dal jim do ruky několikastránkový sešit s obchodními podmínkami pro příští rok.
„Základní zdražení se pohybuje od 9 do 23 procent podle objemu peněz klienta,“ srovnává letošní a budoucí ceny Jiří Svoboda, ředitel mediální agentury Mediaedge:cia. „Další růst ceny je schován v podmínkách inzerování v méně zajímavých časech v průběhu dne nebo slabších obdobích roku,“ vysvětluje. Čím větší zadavatel, tím i vyšší množstevní sleva, ale stejně tak masivnější meziroční podražení.
Zhruba ve stejném čase jako Nova začala o růstu ceny za reklamu hovořit i komerční dvojka Prima. A opět zaznělo dvacet procent. To daleko přesahuje plánovanou inflaci v ekonomice, proč tedy tak vysoký růst? Petr Dvořák argumentuje, že stále dražší je výroba vlastních seriálů včetně zahraniční programové akvizice.
A pochopitelně je tu zájem majitelů, kteří potřebují peníze na další investice. Nova a Prima nemají komerčního soupeře, nejbližší alternativa v podobě hudebního Óčka letos „ukousne“ kolem jednoho procenta z reklamních výdajů směrovaných do televize. Proto tyto dva subjekty vládnou trhu. Prima věnuje reklamě každý den tolik času, jak je to jen možné. A zdražuje, protože zájem zadavatelů je obrovský.
Nova má jistou časovou rezervu, ale poslední tři roky se drží zásady, že reklamní vyprodanost nesmí překročit v nejžádanějších měsících 85 procent. Přespříliš jogurtů či šamponů totiž odstrašuje diváky. Pokud firmy mají stále více peněz na reklamu a diváků nepřibývá, televize jednoduše zdražují.
Nejste v TV? Nejste
Jistě, jsou i firmy, které už obrazovku tolik nepotřebují. Příkladem jsou mobilní operátoři, ti meziročně snížili výdaje do reklamy, ale až na T-Mobile nebyla televize tím, kdo ostrouhal nejvíce.
Menší viditelnost v televizi od ledna hlásí Vodafone; Martin Jaroš, ředitel pro reklamu, na konferenci Forum Media prohlásil, že od ledna bude méně televize a více internetu. A měl na mysli objem peněz investovaných do těchto médií.
Je však i řada dalších společností - třeba Unilever, Henkel nebo Opavia LU - a ty podle monitoringu inzerce TNS Media Intelligence „sypou“ peníze do Novy a Primy v ještě větší míře než loni.
Jestliže zájem firem roste, obě televize zdražují. Růst časového objemu reklamy na obrazovce lze lehce srovnat s dlouhodobým klesajícím trendem ve sledovanosti. Byly by proti sobě, pokud by prodávaly levně. Koneckonců, nabízejí diváky, prodávají nás a naše spotřební chování. A na kolik si ceníme sami sebe?
Na veřejnoprávních programech ČT 1 a ČT 2 bude každý den k dispozici pro spoty dohromady osmnáct minut. Je to sice o pár minut více než letos, ale „diginovela“ znamená konec možnosti takzvané kumulace. Kavčí hory prostě použily reklamní čas z ČT 2 na svém hlavním kanálu, protože je sledovanější. To však od ledna nepůjde.
Pokud se tedy divácký zájem o ČT 1 a ČT 2 oproti letošku nezmění, Česká televize by díky zákazu kumulace zasáhla reklamou méně diváků. Stručněji, reklamy bude na ČT méně.
Komerční stanice mají velkorysejší limity pro reklamu, až dvacetkrát vyšší než ČT 1. Ale firem, které stále považují televizní reklamu za účinnou a schopnou třeba jediným spotem oslovit až čtvrtinu dospělé populace, což neumí ve třiceti vteřinách rádio ani internet, je stále hodně. Asi čtyři sta.
Agentura ARBOmedia odhaduje, že zadavatelé letos zaplatí za televizní reklamu kolem 8,7 miliardy korun, což je asi 48 procent z veškerých výdajů na inzerci. Obecně řečeno, firmy vydávají na televizní reklamu rok od roku více peněz. A to je příležitost pro soukromé stanice.
Tu máte, bude hůře
Ve středu 17. října si Petr Dvořák, generální ředitel Novy, pozval na Barrandov zástupce nejvýznamnějších agentur, jež pracují pro reklamní zadavatele. Řekl jim, že reklama podraží v průměru o 20 procent, a dal jim do ruky několikastránkový sešit s obchodními podmínkami pro příští rok.
„Základní zdražení se pohybuje od 9 do 23 procent podle objemu peněz klienta,“ srovnává letošní a budoucí ceny Jiří Svoboda, ředitel mediální agentury Mediaedge:cia. „Další růst ceny je schován v podmínkách inzerování v méně zajímavých časech v průběhu dne nebo slabších obdobích roku,“ vysvětluje. Čím větší zadavatel, tím i vyšší množstevní sleva, ale stejně tak masivnější meziroční podražení.
Zhruba ve stejném čase jako Nova začala o růstu ceny za reklamu hovořit i komerční dvojka Prima. A opět zaznělo dvacet procent. To daleko přesahuje plánovanou inflaci v ekonomice, proč tedy tak vysoký růst? Petr Dvořák argumentuje, že stále dražší je výroba vlastních seriálů včetně zahraniční programové akvizice.
A pochopitelně je tu zájem majitelů, kteří potřebují peníze na další investice. Nova a Prima nemají komerčního soupeře, nejbližší alternativa v podobě hudebního Óčka letos „ukousne“ kolem jednoho procenta z reklamních výdajů směrovaných do televize. Proto tyto dva subjekty vládnou trhu. Prima věnuje reklamě každý den tolik času, jak je to jen možné. A zdražuje, protože zájem zadavatelů je obrovský.
Nova má jistou časovou rezervu, ale poslední tři roky se drží zásady, že reklamní vyprodanost nesmí překročit v nejžádanějších měsících 85 procent. Přespříliš jogurtů či šamponů totiž odstrašuje diváky. Pokud firmy mají stále více peněz na reklamu a diváků nepřibývá, televize jednoduše zdražují.
Nejste v TV? Nejste
Jistě, jsou i firmy, které už obrazovku tolik nepotřebují. Příkladem jsou mobilní operátoři, ti meziročně snížili výdaje do reklamy, ale až na T-Mobile nebyla televize tím, kdo ostrouhal nejvíce.
Menší viditelnost v televizi od ledna hlásí Vodafone; Martin Jaroš, ředitel pro reklamu, na konferenci Forum Media prohlásil, že od ledna bude méně televize a více internetu. A měl na mysli objem peněz investovaných do těchto médií.
Je však i řada dalších společností - třeba Unilever, Henkel nebo Opavia LU - a ty podle monitoringu inzerce TNS Media Intelligence „sypou“ peníze do Novy a Primy v ještě větší míře než loni.
Jestliže zájem firem roste, obě televize zdražují. Růst časového objemu reklamy na obrazovce lze lehce srovnat s dlouhodobým klesajícím trendem ve sledovanosti. Byly by proti sobě, pokud by prodávaly levně. Koneckonců, nabízejí diváky, prodávají nás a naše spotřební chování. A na kolik si ceníme sami sebe?
pondělí, listopadu 05, 2007
Vzhůru ke konkurenci
Týden, 5.11.2007 - Šéf zpravodajství a publicistiky České televize Zdeněk Šámal odchází po čtyřech letech na Novu. Po řediteli Janečkovi žádá zrušení konkurenční doložky. Na Barrandově totiž slyší „víření bubnů“, jež ho lákají na nižší pozici.
Zdeněk Šámal na Kavčích horách působil na základě nabídky z léta 2003 od tehdy nově zvoleného generálního ředitele Jiřího Janečka. Dobré vztahy s ním jsou však u konce.
Oficiálně jsou oba korektní. „Odchodu velice lituji. (…) Vysoká úroveň zpravodajství však nestojí a nepadá s jediným člověkem,“ komentuje Janeček.
Zároveň s oznámením Šámalova odchodu vybobtnala na Kavčích horách jiná „patálie“, jak sám ředitel zpravodajství označil stížnost dvou reportérů Radě ČT. Ti upozorňují na nedostatečný prostor pro téma dluhů firmy bývalého premiérova poradce Jaroslava Veverky. Redaktoři mluví o cenzuře a příliš opatrném postupu šéfredaktora Michala Petrova. „Nesouvisí to se Zdeňkovým odchodem. Stěžujeme si na Janečka a kritizujeme zdejší redakční systém,“ zdůrazňuje reportér Michael Fiala.
Šámal to ale vidí jinak a drží s Petrovem: „Považuji za krajně nekorektní, že svou křivdu zveřejnili ve stejný den, kdy jsem oznámil svůj odchod. Jedná se přece o měsíc starou reportáž.“
„Politici nechodí ke kováříčkovi. Oni neříkají, co máme a nemáte točit,“ odmítá Šámal spojitost svého odchodu s nechutí dále obhajovat nezávislost zpravodajství. Koneckonců, ani pozice šéfredaktora internetového zpravodajství zřejmě nebude úplně nekonfliktní.
„Šámal je jednou z mála akceptovatelných osobností v managementu veřejnoprávní televize. Vzdání se funkce je další kritickou zprávou o stavu ČT,“ míní člen Rady ČT Jiří Voráč. „Na druhé straně, kvalita zpravodajství hodně kolísá. Mám nepříjemný dojem z rezignování na kritickou reflexi a banalizování závažných témat v publicistice,“ dodává Voráč, známý svým nekompromisním postojem k vedení Kavčích hor.
Šámal má od ledna 2008 vést na Nově rozvoj internetového projektu, na který se bude komerční televize v příštím roce soustřeďovat. Nova chápe, že internet je oblastí, v níž se může vedle televize realizovat. V posledních třech letech se meziroční růst investic do internetové reklamy pohybuje mezi 20 a 30 procenty.
Kromě posílení svého týmu může ředitele zpravodajství Novy Martina Ondráčka snad i potěšit oslabení konkurence. „Ale to mě vůbec netrápí. Pro mě je nejdůležitější, že projekt, který v příštím roce změní podobu českého internetu, budu dělat se zkušeným odborníkem a schopným manažerem,“ těší se.
Kdo přijde po Šámalovi? Odcházející ředitel má ambici ovlivnit výběr svého nástupce. „Měl by to být profesionál, zodpovědný, slušný člověk. Jeho krédem by měla být neutralita. A musí být z ČT,“ dodává rozhodně.
Generální ředitel Janeček nebude vybírat nového ředitele zpravodajství konkursem. „Výběr lidí do manažerského týmu je mým právem,“ odpověděl TÝDNU. Seznam s kandidáty prý ještě nemá. A jak by na nabídku reagoval Michal Petrov? „O příspěvku o Veverkovi jsem usoudil, že není zpravodajský, a zařadil jsem ho pouze do Reportérů ČT. Neplnil jsem ničí zadání! (...) A Šámalův nástupce musí být z ČT. Vzal bych to.“
Zdeněk Šámal na Kavčích horách působil na základě nabídky z léta 2003 od tehdy nově zvoleného generálního ředitele Jiřího Janečka. Dobré vztahy s ním jsou však u konce.
Oficiálně jsou oba korektní. „Odchodu velice lituji. (…) Vysoká úroveň zpravodajství však nestojí a nepadá s jediným člověkem,“ komentuje Janeček.
Zároveň s oznámením Šámalova odchodu vybobtnala na Kavčích horách jiná „patálie“, jak sám ředitel zpravodajství označil stížnost dvou reportérů Radě ČT. Ti upozorňují na nedostatečný prostor pro téma dluhů firmy bývalého premiérova poradce Jaroslava Veverky. Redaktoři mluví o cenzuře a příliš opatrném postupu šéfredaktora Michala Petrova. „Nesouvisí to se Zdeňkovým odchodem. Stěžujeme si na Janečka a kritizujeme zdejší redakční systém,“ zdůrazňuje reportér Michael Fiala.
Šámal to ale vidí jinak a drží s Petrovem: „Považuji za krajně nekorektní, že svou křivdu zveřejnili ve stejný den, kdy jsem oznámil svůj odchod. Jedná se přece o měsíc starou reportáž.“
„Politici nechodí ke kováříčkovi. Oni neříkají, co máme a nemáte točit,“ odmítá Šámal spojitost svého odchodu s nechutí dále obhajovat nezávislost zpravodajství. Koneckonců, ani pozice šéfredaktora internetového zpravodajství zřejmě nebude úplně nekonfliktní.
„Šámal je jednou z mála akceptovatelných osobností v managementu veřejnoprávní televize. Vzdání se funkce je další kritickou zprávou o stavu ČT,“ míní člen Rady ČT Jiří Voráč. „Na druhé straně, kvalita zpravodajství hodně kolísá. Mám nepříjemný dojem z rezignování na kritickou reflexi a banalizování závažných témat v publicistice,“ dodává Voráč, známý svým nekompromisním postojem k vedení Kavčích hor.
Šámal má od ledna 2008 vést na Nově rozvoj internetového projektu, na který se bude komerční televize v příštím roce soustřeďovat. Nova chápe, že internet je oblastí, v níž se může vedle televize realizovat. V posledních třech letech se meziroční růst investic do internetové reklamy pohybuje mezi 20 a 30 procenty.
Kromě posílení svého týmu může ředitele zpravodajství Novy Martina Ondráčka snad i potěšit oslabení konkurence. „Ale to mě vůbec netrápí. Pro mě je nejdůležitější, že projekt, který v příštím roce změní podobu českého internetu, budu dělat se zkušeným odborníkem a schopným manažerem,“ těší se.
Kdo přijde po Šámalovi? Odcházející ředitel má ambici ovlivnit výběr svého nástupce. „Měl by to být profesionál, zodpovědný, slušný člověk. Jeho krédem by měla být neutralita. A musí být z ČT,“ dodává rozhodně.
Generální ředitel Janeček nebude vybírat nového ředitele zpravodajství konkursem. „Výběr lidí do manažerského týmu je mým právem,“ odpověděl TÝDNU. Seznam s kandidáty prý ještě nemá. A jak by na nabídku reagoval Michal Petrov? „O příspěvku o Veverkovi jsem usoudil, že není zpravodajský, a zařadil jsem ho pouze do Reportérů ČT. Neplnil jsem ničí zadání! (...) A Šámalův nástupce musí být z ČT. Vzal bych to.“
pondělí, dubna 16, 2007
ČT z koncesionářského poplatku nevyžije
Marketing & Media, 16.4.2007 - Jiří Mikeš vidí své poslání ve vrácení reklamy na ČT. Nechal se zvolit za předsedu přípravného výboru Sdružení za konkurenci na trhu TV reklamy. V zádech s PR agenturou Bison & Rose vyráží za poslanci lobovat. Zadarmo.
A jaký cíl si sdružení dalo?
- Zachování 1 % z celkového času veřejnoprávních kanálů pro vysílání reklamy. To umožní digitalizaci filmů a televizních inscenací, podporu českých filmů a rozvoj digitálního vysílání.
Takový je návrh generálního ředitele ČT Jiřího Janečka a poslance Petra Rafaje o možném využití prostředků z reklamy na veřejnoprávních stanicích.
- Ano, s tím nemám problém se ztotožnit.
Neúspěšný Rafajův návrh počítal s rozdělením příjmů z reklamy v ČT na ty tři účely jen pro rok 2008. S tím souhlasíte?
- To by mělo zůstat v zákoně natrvalo.
Takže 1% podíl reklamy na ČT bude dostatečný?
- Nám to jedno ubohé procento umožní ovlivňovat cenovou politiku Novy a Primy. Jinak si budou tyto dvě stanice dělat cokoliv.
Bude na to stačit pouze 1 %?
- Ale víc nám poslanci díky své zaslepenosti nedají. Chceme jim říct, že zrušení reklamy na ČT poškodí spotřebitele.
Spotřebitele?
- Bez televizní reklamy se rychloobrátkové zboží neobejde. Když budou zadavatelé nuceni více investovat do reklamy, tak ty marketingové náklady promítnou do ceny výrobků.
Podle odhadů OMD půjde letos do TV kolem 9,5 mld. Kč, tedy o asi 100 mil. Kč více než loni. Tento asi 1% růst nevypovídá o nutnosti nějakého dramatického navyšování investic do TV.
- Ale průměrného člověka se dotkne každé, i malé zdražení.
Vždyť to navýšení výdajů do TV reklamy bude 1%, tak jak se to může dotknout spotřebitele? Je to z vaší strany korektní argument?
- To nevím, co jsou to za odhady. Vždyť cena TV reklamy stoupla o 20 %.
A v jaké televizi?
- Na Nově.
Nova oficiálně deklarovala růst ceny za reklamy v úrovni 15 %, nicméně to můžeme jen těžko paušalizovat. Každý zadavatel má jiné podmínky podle výše investic, rozložení v sezoně či části dne, kdy se reklama vysílá. Někdo třeba nakupuje za skoro stejnou cenu jako loni. A změnila se i nákupní cílová skupina.
- Jejich evropský šéf říkal, že to bude o 20 %. Kdo má pravdu? Tihle hoši, co sedí v Praze, nebo jejich boss, co sedí v cizině? O 20% zdražení mluví i zadavatelé.
Ti budou samozřejmě vždy chtít nízkou cenu.
- Nadnárodní zadavatelé vědí, kolik stojí TV reklama v Česku, Polsku nebo Maďarsku.
Mluvme raději o té iniciativě. Proč nechcete lobovat alespoň za tři procenta?
- Jsme realisté. Omezení reklamy na veřejnoprávní stanici ovlivnilo vyjádření vedení ČT, že jim postačí koncesionářský poplatek. Mysleli si, že jim příjmy z televizního poplatku dlouhodobě vystačí. Jsem pevně přesvědčen o opaku.
Ale ČT téměř nepoužívá ty prostředky, které získala díky navýšení poplatku, a na účtu jim leží snad už 2 mld. Kč.
- To je nesmysl. Tak ať si archiv digitalizují sami, ať natáčí pořádné filmy. Jak to, že ČT nemá na rozvoj digitálního vysílání?
Proč si myslíte, že na digitalizaci nemají peníze? Právě kvůli tomu se zvyšoval poplatek.
- Protože digitalizace v oblasti televize nepostupuje.
Zdá se, že nyní už budou aktivnější. Ale zpátky k reklamě. Je podle vás lepší, když je veřejnoprávní televize financována jak z reklamy, tak z poplatků?
- Neptejme se, co je a co není lepší. Klaďme si otázku, kdo je pánem na trhu. Králem je spotřebitel. Evropský soud pro lidská práva v kauze Casado Coca proti Španělsku konstatoval, že reklama je komerční informa-ce. A právo na informace vyplývá ze základních lidských práv. Proč bere ně-kdo divákům možnost být informován?
Sama ČT se však reklamy vzdala a upřednostnila poplatky s tím, že jsou stabilnějším příjmem. Není problém, že samotný management ČT nechce reklamu?
- Myslím, že to není úplná pravda. Položte jim otázku, jestli jsou proti reklamě na ČT.
Komu paměť slouží, tak si vzpomene, že televize chtěla vyšší poplatky a reklamy se vzdala.
- To lžete. Přeci se ptali generálního ředitele Jiřího Janečka, jestli je proti reklamě.
Ano, na podzim loňského roku, když byl zákon omezující reklamu dávno schválený. Ale Janeček reklamu pro ČT nehájil.
- Omezení chtěl tehdejší ředitel František Lambert.
Nebyl to spíš obyčejný obchod? Že se Janeček v podstatě dohodl s komerčními televizemi na podpoře zvýšení koncesionářského poplatku výměnou za reklamu?
- To je možné. Asi si mysleli, že jim budou koncesionářské poplatky stačit. Ale podle našeho propočtu jim stačit nebudou.
Proč jste již při schvalování zákona, jenž omezil reklamu na veřejnoprávní TV, nepřesvědčili vedení ČT, že reklama není zlá.
- Snažili jsme se, ale nešlo to. Sám Lambert řekl, že se jedná jen o moje osobní názory.
Jak chcete změnit zákon?
- Říkáme si, že naděje umírá poslední. Mu-síme přesvědčit veřejnost, že ponechání 1 % času pro reklamu na ČT bude pro ni výhodné.
Jak chcete přesvědčit poslance?
- Nemáme peníze, abychom poslance někam zvali. Dáme jim informace a argumenty.
Jakým mechanismem to chcete prosadit?
- Poslanci budou dostávat newslettery.
Newslettery? A nebudete změnu prosazovat způsobem, jako tomu bylo nedávno v případě poslance Patra Rafaje?
- To bylo unáhlené. Využít by se dala ratifikace nové směrnice Televize bez hranic.
A Rafaj nebyla vaše iniciativa?
- Ne.
A koho?
- To nevím.
To byste mohl vědět.
- Osobně ho neznám, zřejmě mu někdo řekl, jaká je situace na trhu TV reklamy.
Sdružení se jmenuje za konkurenci na trhu TV reklamy. Chcete podporovat také proces přechodu na digitální vysílání, které může konkurenci přinést?
- My digitalizaci vítáme, ale nepřinese novým subjektům vysoký podíl na trhu reklamy.
Znáte názor zástupců Asociace digitálních televizí na reklamu na ČT?
- Mají protichůdné názory.
A je někdo z členů sdružení ochoten finančně přispět na činnost?
- To je vždy problém. Zatím to dělám zadarmo.
A jaký cíl si sdružení dalo?
- Zachování 1 % z celkového času veřejnoprávních kanálů pro vysílání reklamy. To umožní digitalizaci filmů a televizních inscenací, podporu českých filmů a rozvoj digitálního vysílání.
Takový je návrh generálního ředitele ČT Jiřího Janečka a poslance Petra Rafaje o možném využití prostředků z reklamy na veřejnoprávních stanicích.
- Ano, s tím nemám problém se ztotožnit.
Neúspěšný Rafajův návrh počítal s rozdělením příjmů z reklamy v ČT na ty tři účely jen pro rok 2008. S tím souhlasíte?
- To by mělo zůstat v zákoně natrvalo.
Takže 1% podíl reklamy na ČT bude dostatečný?
- Nám to jedno ubohé procento umožní ovlivňovat cenovou politiku Novy a Primy. Jinak si budou tyto dvě stanice dělat cokoliv.
Bude na to stačit pouze 1 %?
- Ale víc nám poslanci díky své zaslepenosti nedají. Chceme jim říct, že zrušení reklamy na ČT poškodí spotřebitele.
Spotřebitele?
- Bez televizní reklamy se rychloobrátkové zboží neobejde. Když budou zadavatelé nuceni více investovat do reklamy, tak ty marketingové náklady promítnou do ceny výrobků.
Podle odhadů OMD půjde letos do TV kolem 9,5 mld. Kč, tedy o asi 100 mil. Kč více než loni. Tento asi 1% růst nevypovídá o nutnosti nějakého dramatického navyšování investic do TV.
- Ale průměrného člověka se dotkne každé, i malé zdražení.
Vždyť to navýšení výdajů do TV reklamy bude 1%, tak jak se to může dotknout spotřebitele? Je to z vaší strany korektní argument?
- To nevím, co jsou to za odhady. Vždyť cena TV reklamy stoupla o 20 %.
A v jaké televizi?
- Na Nově.
Nova oficiálně deklarovala růst ceny za reklamy v úrovni 15 %, nicméně to můžeme jen těžko paušalizovat. Každý zadavatel má jiné podmínky podle výše investic, rozložení v sezoně či části dne, kdy se reklama vysílá. Někdo třeba nakupuje za skoro stejnou cenu jako loni. A změnila se i nákupní cílová skupina.
- Jejich evropský šéf říkal, že to bude o 20 %. Kdo má pravdu? Tihle hoši, co sedí v Praze, nebo jejich boss, co sedí v cizině? O 20% zdražení mluví i zadavatelé.
Ti budou samozřejmě vždy chtít nízkou cenu.
- Nadnárodní zadavatelé vědí, kolik stojí TV reklama v Česku, Polsku nebo Maďarsku.
Mluvme raději o té iniciativě. Proč nechcete lobovat alespoň za tři procenta?
- Jsme realisté. Omezení reklamy na veřejnoprávní stanici ovlivnilo vyjádření vedení ČT, že jim postačí koncesionářský poplatek. Mysleli si, že jim příjmy z televizního poplatku dlouhodobě vystačí. Jsem pevně přesvědčen o opaku.
Ale ČT téměř nepoužívá ty prostředky, které získala díky navýšení poplatku, a na účtu jim leží snad už 2 mld. Kč.
- To je nesmysl. Tak ať si archiv digitalizují sami, ať natáčí pořádné filmy. Jak to, že ČT nemá na rozvoj digitálního vysílání?
Proč si myslíte, že na digitalizaci nemají peníze? Právě kvůli tomu se zvyšoval poplatek.
- Protože digitalizace v oblasti televize nepostupuje.
Zdá se, že nyní už budou aktivnější. Ale zpátky k reklamě. Je podle vás lepší, když je veřejnoprávní televize financována jak z reklamy, tak z poplatků?
- Neptejme se, co je a co není lepší. Klaďme si otázku, kdo je pánem na trhu. Králem je spotřebitel. Evropský soud pro lidská práva v kauze Casado Coca proti Španělsku konstatoval, že reklama je komerční informa-ce. A právo na informace vyplývá ze základních lidských práv. Proč bere ně-kdo divákům možnost být informován?
Sama ČT se však reklamy vzdala a upřednostnila poplatky s tím, že jsou stabilnějším příjmem. Není problém, že samotný management ČT nechce reklamu?
- Myslím, že to není úplná pravda. Položte jim otázku, jestli jsou proti reklamě na ČT.
Komu paměť slouží, tak si vzpomene, že televize chtěla vyšší poplatky a reklamy se vzdala.
- To lžete. Přeci se ptali generálního ředitele Jiřího Janečka, jestli je proti reklamě.
Ano, na podzim loňského roku, když byl zákon omezující reklamu dávno schválený. Ale Janeček reklamu pro ČT nehájil.
- Omezení chtěl tehdejší ředitel František Lambert.
Nebyl to spíš obyčejný obchod? Že se Janeček v podstatě dohodl s komerčními televizemi na podpoře zvýšení koncesionářského poplatku výměnou za reklamu?
- To je možné. Asi si mysleli, že jim budou koncesionářské poplatky stačit. Ale podle našeho propočtu jim stačit nebudou.
Proč jste již při schvalování zákona, jenž omezil reklamu na veřejnoprávní TV, nepřesvědčili vedení ČT, že reklama není zlá.
- Snažili jsme se, ale nešlo to. Sám Lambert řekl, že se jedná jen o moje osobní názory.
Jak chcete změnit zákon?
- Říkáme si, že naděje umírá poslední. Mu-síme přesvědčit veřejnost, že ponechání 1 % času pro reklamu na ČT bude pro ni výhodné.
Jak chcete přesvědčit poslance?
- Nemáme peníze, abychom poslance někam zvali. Dáme jim informace a argumenty.
Jakým mechanismem to chcete prosadit?
- Poslanci budou dostávat newslettery.
Newslettery? A nebudete změnu prosazovat způsobem, jako tomu bylo nedávno v případě poslance Patra Rafaje?
- To bylo unáhlené. Využít by se dala ratifikace nové směrnice Televize bez hranic.
A Rafaj nebyla vaše iniciativa?
- Ne.
A koho?
- To nevím.
To byste mohl vědět.
- Osobně ho neznám, zřejmě mu někdo řekl, jaká je situace na trhu TV reklamy.
Sdružení se jmenuje za konkurenci na trhu TV reklamy. Chcete podporovat také proces přechodu na digitální vysílání, které může konkurenci přinést?
- My digitalizaci vítáme, ale nepřinese novým subjektům vysoký podíl na trhu reklamy.
Znáte názor zástupců Asociace digitálních televizí na reklamu na ČT?
- Mají protichůdné názory.
A je někdo z členů sdružení ochoten finančně přispět na činnost?
- To je vždy problém. Zatím to dělám zadarmo.
Pokračování řízení na digilicence hatí už jen žaloby Minority
Marketing & Media, 16.4.2007 - K pozitivním zprávám o posunu procesu přechodu na digitální terestrické televizní vysílání se minulý týden přidala další.
Městský soud v Praze rozhodl 30. března a 10. dubna o dalších třech žalobách proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterým byly v dubnu loňského rok uděleny licence k provozování digitálních televizních programů.
Soud bez veřejného jednání rozhodl o žalobách společností FTV Prima, TV Lyra a Step Public Rela-tions. Všechny byly účastníky licenčního řízení a namítaly nezákonnost rozhodnutí o udělení digitálních licencí.
Už jen Minority
Městský soud tedy opět zrušil rozhodnutí RRTV stejně jako v již rozhodnutých žalobách CET 21 (TV Nova) a Galaxie sport ze 6. a 13. září loňského roku.
Na soudě stále leží dvě žaloby společnosti Minority, které jsou přiděleny soudci Janu Rybovi. Senát, jemuž v září předsedal, roz-hodl, že vydáním digitálních licencí TV Barrandov, Febio TV, Z1, Óčko, TV Pohoda a RTA porušila RRTV zákon.
V případě, že soud rozhodne i o dvou posledních žalobách podaných společností Minority, může RRTV obnovit licenční řízení.
Veřejnoprávní multiplex
Malými, zato potřebnými kroky v rozvoji digitalizace, jsou kromě očekávaného rozhodnutí pražského soudu také samostatný postup České televize a zatím nekompromisní postoj Ministerstva kultury při přípravě tzv. digitální mininovely.
ČT spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření veřejnoprávního multiplexu s celo-plošným pokrytím, který dostane do domácností kromě programů ČT1 a ČT2 také tematické stanice ČT24 a ČT4 Sport.
Očekávání jsou spojená také se zmíněnou mininovelou. Její návrh počítá pouze s jednou kompenzač-ní dodatečnou licencí pro Novu a Primu v případě, že budou souhlasit s vypínáním svých analogových kmitočtů (viz box).
Evropská komise?
Své zájmy více prosazují také čle-nové Asociace digitálních televizí (ADT). Ti vyčíslili své investice do zastavených projektů na 1,4 mld. Kč a uvažují o stížnosti u Evropské komise nebo o arbitrážích proti ČR za zmaření investic.
ADT se také zúčastnila připomínkování mininovely, kde velmi am-biciózně navrhla zásadní změnu vysílacího zákona. Podle ní by mohla RRTV odejmout analogové kmitočty provozovatelům v případě, že by mohly být nahrazeny digitálními. Jedná se o vůbec nejradikálnější návrh řešení blokování procesu digitalizace ze strany Novy a Primy a navrhl ho právník Mafry Vladan Rámiš.
Skeptický Rybníček
"Celý proces digitalizace mají pod kontrolou Nova a Prima. Pokud nebude vymahatelné zapínání digitálních a vypínání analogových vysílačů, tak nám nepomůže ani navrácení licencí. Pro plnoformátové projekty, jako je ten náš a TV Barrandov, je klíčové nejméně 70% pokrytí populace," říká generální ředitel Febio TV Richard Rybníček.
"Dle mého princip bonusových licencí zvýhodňuje stávající vysílatele, ale návrh s méně než jednou není průchodný. Je rozhodně nepřijatelné, aby Nova s Primou dostaly celý multiplex," dodává Martin Mrnka, člen představenstva První zpravodajské, jež chce provozovat stanici Z1.
Óčko o peníze nepřišlo
Skepsi k digitalizaci vyjádřil svým angažováním na Primě bývalý generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Ten zaměstnal několik bývalých pracovníků Novy, aby připravili rozjezd TV Barrandov. Zatím však hlavně vyrábějí pořady Ber nebo neber a Hvězdy u piána právě pro Primu.
"Naše investice nebyla zmařena, připravené prostředky jsme jednoduše zatím neminuli," říká o situaci v Óčku generální ředitel Jiří Balvín.
Jeho televize a RTA jsou mezi úspěšnými žadateli o licence jedinými provozovateli, kteří mají přístup k éteru i nyní. Sledovanost Óčka neustále roste, a to nepochybně i díky vysílání přes pražský digitální experiment Czech Digital Group.
Co bude dál?
Dalšími důležitými událostmi v oblasti přechodu na digitální vysílání je vyřešení žaloby společnosti Minority, legislativní proces spojený s přijetím mininovely a zveřejnění konkrétních termínů pro budování veřejnoprávního multiplexu.
Co navrhuje Ministerstvo kultury v mininovele k digitalizaci?
- Radě by se zjednodušilo odůvodňování jejího rozhodnutí o udělení a neudělení licencí.
- O žalobách proti neudě-lení licencí by rozhodoval Nejvyšší správní soud a ne Městský soud v Praze. NSS by rozhodoval jedno-instančně a do tří měsíců.
- Rada by mohla vydat registraci pro digitální vysílání na 12 měsíců. Do multiplexů by se mohly dočasně dostat i stanice, jež nyní vysílají prostřednictvím kabelových rozvodů nebo přes satelit.
- Pokrytí stanic provozovatele místního vysílání by mohlo digitálně přesáhnout 70 % populace.
- Nova a Prima by dostaly po jedné kompenzační licenci v případě, že by souhlasily s Technickým plánem přechodu. Rada by však měla právo odejmout je v případě, že by tyto televize nakonec podle plánu nepostupovaly.
- ČT by měla povinnost vysílat analogově pouze do ukončení analogu podle plánu přechodu.
Městský soud v Praze rozhodl 30. března a 10. dubna o dalších třech žalobách proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterým byly v dubnu loňského rok uděleny licence k provozování digitálních televizních programů.
Soud bez veřejného jednání rozhodl o žalobách společností FTV Prima, TV Lyra a Step Public Rela-tions. Všechny byly účastníky licenčního řízení a namítaly nezákonnost rozhodnutí o udělení digitálních licencí.
Už jen Minority
Městský soud tedy opět zrušil rozhodnutí RRTV stejně jako v již rozhodnutých žalobách CET 21 (TV Nova) a Galaxie sport ze 6. a 13. září loňského roku.
Na soudě stále leží dvě žaloby společnosti Minority, které jsou přiděleny soudci Janu Rybovi. Senát, jemuž v září předsedal, roz-hodl, že vydáním digitálních licencí TV Barrandov, Febio TV, Z1, Óčko, TV Pohoda a RTA porušila RRTV zákon.
V případě, že soud rozhodne i o dvou posledních žalobách podaných společností Minority, může RRTV obnovit licenční řízení.
Veřejnoprávní multiplex
Malými, zato potřebnými kroky v rozvoji digitalizace, jsou kromě očekávaného rozhodnutí pražského soudu také samostatný postup České televize a zatím nekompromisní postoj Ministerstva kultury při přípravě tzv. digitální mininovely.
ČT spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem na vytvoření veřejnoprávního multiplexu s celo-plošným pokrytím, který dostane do domácností kromě programů ČT1 a ČT2 také tematické stanice ČT24 a ČT4 Sport.
Očekávání jsou spojená také se zmíněnou mininovelou. Její návrh počítá pouze s jednou kompenzač-ní dodatečnou licencí pro Novu a Primu v případě, že budou souhlasit s vypínáním svých analogových kmitočtů (viz box).
Evropská komise?
Své zájmy více prosazují také čle-nové Asociace digitálních televizí (ADT). Ti vyčíslili své investice do zastavených projektů na 1,4 mld. Kč a uvažují o stížnosti u Evropské komise nebo o arbitrážích proti ČR za zmaření investic.
ADT se také zúčastnila připomínkování mininovely, kde velmi am-biciózně navrhla zásadní změnu vysílacího zákona. Podle ní by mohla RRTV odejmout analogové kmitočty provozovatelům v případě, že by mohly být nahrazeny digitálními. Jedná se o vůbec nejradikálnější návrh řešení blokování procesu digitalizace ze strany Novy a Primy a navrhl ho právník Mafry Vladan Rámiš.
Skeptický Rybníček
"Celý proces digitalizace mají pod kontrolou Nova a Prima. Pokud nebude vymahatelné zapínání digitálních a vypínání analogových vysílačů, tak nám nepomůže ani navrácení licencí. Pro plnoformátové projekty, jako je ten náš a TV Barrandov, je klíčové nejméně 70% pokrytí populace," říká generální ředitel Febio TV Richard Rybníček.
"Dle mého princip bonusových licencí zvýhodňuje stávající vysílatele, ale návrh s méně než jednou není průchodný. Je rozhodně nepřijatelné, aby Nova s Primou dostaly celý multiplex," dodává Martin Mrnka, člen představenstva První zpravodajské, jež chce provozovat stanici Z1.
Óčko o peníze nepřišlo
Skepsi k digitalizaci vyjádřil svým angažováním na Primě bývalý generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Ten zaměstnal několik bývalých pracovníků Novy, aby připravili rozjezd TV Barrandov. Zatím však hlavně vyrábějí pořady Ber nebo neber a Hvězdy u piána právě pro Primu.
"Naše investice nebyla zmařena, připravené prostředky jsme jednoduše zatím neminuli," říká o situaci v Óčku generální ředitel Jiří Balvín.
Jeho televize a RTA jsou mezi úspěšnými žadateli o licence jedinými provozovateli, kteří mají přístup k éteru i nyní. Sledovanost Óčka neustále roste, a to nepochybně i díky vysílání přes pražský digitální experiment Czech Digital Group.
Co bude dál?
Dalšími důležitými událostmi v oblasti přechodu na digitální vysílání je vyřešení žaloby společnosti Minority, legislativní proces spojený s přijetím mininovely a zveřejnění konkrétních termínů pro budování veřejnoprávního multiplexu.
Co navrhuje Ministerstvo kultury v mininovele k digitalizaci?
- Radě by se zjednodušilo odůvodňování jejího rozhodnutí o udělení a neudělení licencí.
- O žalobách proti neudě-lení licencí by rozhodoval Nejvyšší správní soud a ne Městský soud v Praze. NSS by rozhodoval jedno-instančně a do tří měsíců.
- Rada by mohla vydat registraci pro digitální vysílání na 12 měsíců. Do multiplexů by se mohly dočasně dostat i stanice, jež nyní vysílají prostřednictvím kabelových rozvodů nebo přes satelit.
- Pokrytí stanic provozovatele místního vysílání by mohlo digitálně přesáhnout 70 % populace.
- Nova a Prima by dostaly po jedné kompenzační licenci v případě, že by souhlasily s Technickým plánem přechodu. Rada by však měla právo odejmout je v případě, že by tyto televize nakonec podle plánu nepostupovaly.
- ČT by měla povinnost vysílat analogově pouze do ukončení analogu podle plánu přechodu.
Wrigley rozjelo kreativní mediální plánování
Marketing & Media, 17.4.2007 - Společnost Wrigley spustila spolu s Prima TV nový druh kampaně na podporu značky Orbit. Připravila tři mutace 5vteřinových spotů, které vždy reagují na předchozí reklamní spoty jiných zadavatelů. Např. po reklamě McDonald's televize zařadila spot s motivem hranolek a sdělením, že Orbit po jídle pomáhá snižovat riziko vzniku zubního kazu až o 40 %. Připravené jsou ještě dvě další exekuce, které budou reagovat na jiné potravinové segmenty. "Spoty nejsou plánovány naší mediální agenturou OMD a jejich vhodné nasazení je plně v pravomoci televize. Každý měsíc máme pouze finanční limit na realizaci této kampaně," řekl M&M marketingový ředitel Wrigley pro střední Evropu Václav Naiman. "Podobný princip kampaně Wrigley jinde nevyužívá a nevím ani o žádné jiné podobné realizaci v ČR," dodal.
