Týden, 28.1.2008 - Časy Áčka se nevrátí, talk show musí být vtipná
V páteční večer vítězila v roce 2007 nejčastěji ČT 1 se svým silným trojbojem, jejž zakončuje Uvolněte se, prosím. Nova sází na podobný formát a chce kontrovat novou nedělní talk show bavičů zaniklého Tele Tele. Kromě primácké politické Nedělní partie rezignovaly komerční televize na žánr diskusních relací a talk show. Přitom Uvolněte se, prosím patří mezi nejsledovanější pořady České televize a podobné formáty už desetiletí patří mezi základ programového schématu soukromých stanic ve světě.
Krausova show, jež kopíruje americké takzvané late night show, které vysílají hlavní televizní sítě ABC, CBS nebo NBC, přilákala loni na milion dvě stě tisíc diváků. Podíl na trhu sledovanosti ČT 1 se v průběhu pořadu pohyboval na úrovni téměř 44 procent. Za to by se nemusela stydět ani Nova; je jasné, že na její obrazovce by pořad přilákal ještě více diváků. „Základním konceptem americké late night show je monolog na začátku, komediální skeče, dva nebo tři hosté a na závěr hudební výstup. Taková je alespoň dramaturgie posledních patnácti let,“ objasňuje programový ředitel Novy David Stogel, jenž v USA vyrůstal.
Rozdíl mezi českým a americkým trhem je patrný a důvod, proč by zdejšího diváka každodenní late night show nebavila, je nasnadě. „Česko je příliš malé, a pokud byste chtěli produkovat talk show založenou na celebritách každý den, tak prostě brzy nebudete mít koho zvát. Jasně, je to možné na týdenní bázi, ale jen pokud paralelně neběží dvě nebo tři talk show,“ míní Stogel. Problém by však mohla Nova vyřešit tím, že Krause jednoduše přetáhne.
„Nabídku z Novy jsme skutečně dostali, ale Honza chtěl zůstat v České televizi,“ říká Vojtěch Nouzák, režisér Uvolněte se, prosím, jenž spolu s dramaturgyní Simonou Matáskovou patří v talk show ke Krausovým nejbližším spolupracovníkům. Loni se na Nouzáka obrátila Nova zase a zadání nebylo překvapivé: s baviči Richardem Genzrem a Michalem Suchánkem připravit úspěšnou talk show.
Nouzák se však s televizí nedomluvil a projektu se ujal divadelní režisér a herec Ondřej Sokol. Od neděle 10. února tedy bude Nova každý týden vysílat pořad Mr. GS, který posune žánr do výrazně komediální roviny a pozvaný host nejspíše zahraje pouze druhé housle. „Jediným způsobem, jak být úspěšný, je zkombinovat prvek klasické talk show, jímž je rozhovor s celebritou, s více komediálními skeči,“ říká Stogel z Novy. Podle něho žánr na komerční stanici v tom případě nevyžaduje pouze talent, ale rovněž načasování humorných poznámek, svěžest a schopnost zaujmout široké publikum.
Na co se dívají v USA
Late night show:
23.30 na CBS: Late Show with David Letterman (od 1993)
23.35 na NBC: The Tonight Show With Jay Leno (od 1992)
00.35 na NBC: Late Night with Conan O’Brien (od 1993)
00.05 na ABC: Jimmy Kimmel Live (od 2003)
Ranní a denní show:
různé stanice: Live with Regis and Kelly (od 1988)
různé stanice: The Oprah Winfrey Show (od 1986)
různé stanice: The Maury Povich Show (od 1991)
CNN: Larry King Live (od 1985)
Začalo to Áčkem
Žánr talk show s publikem bezpochyby proslavilo v Česku Áčko TV Nova. Jeho pětiletá historie se začala psát 5. května 1997. Pořad pojmenovaný podle studia A v Měšťanské besedě v Praze měl nejdříve čtyři moderátory, z nichž asi největší popularitu získali Pavlína Wolfová a Jan Musil. „Ten pořad byl vysílán každý den a zvali nám osoby, jež do té doby obrazovka neukazovala - postižené po amputaci, nemocné s umělou ledvinou, prostitutky a narkomany,“ říká Wolfová a dodává: „Mnozí z těchto lidí se pak objevili v jiných televizních pořadech nebo v tisku. Dnes by tato témata nikoho nezajímala.“
pondělí, ledna 28, 2008
pondělí, ledna 21, 2008
Čekání na pokrytí
Týden, 21.1.2008 - Febio TV zůstalo zřejmě bez hlavního investora
Slovenská finanční skupina Arca nejpravděpodobněji neposkytne stamiliony na rozjezd digitální televize Febio. Filmař František Fenič nyní hledá nové subjekty, které by projektu důvěřovaly.
Právě Febio spolu s TV Barrandov měly nejsmělejší ambice konkurovat současným největším komerčním kanálům - Nově a Primě. „Arca má smlouvu, na základě které může poskytnout jistou minimální investici. Ale už delší čas nejsme v intenzivním kontaktu,“ vysvětlil Fenič a dodal: „Ne, Arca hlavním investorem nebude.“
Společnost Arca Capital Bohemia se však tváří, jako by hůl nad Febiem nelámala. „Jsme připraveni investovat a zůstáváme lead investorem,“ uvedl člen představenstva Karel Štefulík. Rozpor s Feničovým tvrzením už nechtěl komentovat. Jiný zdroj ze společnosti podporu televizního projektu vyloučil. Náklady na start stanice, jež se zhlédla v někdejší tváři mnichovské Pro7 zaměřené na mladší městské publikum s vyšším vzděláním a příjmy, byly původně vyčísleny na 800 milionů korun.
Nová kalkulace počítá s téměř dvojnásobnou sumou. Feničovi se ji dosud nepodařilo dát dohromady. Oslovuje další mohovité firmy, ale zatím bezvýsledně. Manažeři se prý ptají na pokrytí digitálním signálem.
O harmonogramu rozhodne vláda nejdříve v březnu. Podle předběžných odhadů má být do konce roku pokryt multiplexy pro komerční stanice pouze zhruba milion obyvatel, na konci roku 2009 to už má být šestinásobně více. Televize se však nemusejí spoléhat jen na šíření vzduchem, povinně budou zařazeny i do nabídek kabelových společností.
Režisér a organizátor Febiofestu Fenič vložil do splnění svého snu o televizi hlavně vlastní peníze a podařilo se mu získat i uznávané profesionály - Petra Sedláčka se zkušeností z „novácké“ CME, bývalého generálního ředitele Slovenské televize Richarda Rybníčka nebo nákupčí zahraničních programů Novy Janu Malířovou.
Televize na kopci
Daleko sebevědoměji působí příprava TV Barrandov. Na rozdíl od Febia již požádala o takzvanou kompenzační licenci, na kterou má stejně jako dalších pět subjektů nárok ze zákona. Kompenzaci dostanou Nova, Prima a regionální televize za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů.
Rovněž na ni má nárok šest firem, které licenci získaly, ale soud jejich platnost zastavil.
„Začneme vysílat, jakmile dostaneme k užívání stavbu našeho sídla na Barrandově. Nemělo by to být později než v září,“ řekl generální ředitel TV Barrandov Kamil Spáčil. Budoucí plnoformátovou televizi vlastní finančník Tomáš Chrenek. Právě jemu se neoficiálně připisuje podíl na razanci ministerstva vnitra při úspěšném prosazení takzvané diginovely.
O přátelských vztazích Chrenka a Ivana Langera se ví už léta, v závěru loňského roku se třeba ukázalo, že společnosti propojené s Chrenkem darovaly dva miliony korun na podporu sdružení Cevro, jehož předsedou je právě ministr Langer. Jiní finančníci, a to opět ze Slovenska, se chystají na spuštění zpravodajské Z1. J&T vlastnila podobnou slovenskou stanici TA3 a nyní je majitelkou plnoformátové TV Joj. Podle generálního ředitele První zpravodajské má Z1 začít vysílat ještě do léta. Již několik měsíců visí její inzeráty s poptávkou po redaktorech, moderátorech či kameramanech. K Óčku, Barrandovu i Z1 se připojí také Regionální televizní agentura (RTA) a požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení kompenzační licence. Zatím však pouze pro svůj program TV7, jejž bude připravovat uskupení menších českých a moravských studií. Tuto licenci dostane od státu za uvolnění analogových kmitočtů. Další licenci získá sama RTA. „Start TV7 závisí na pokrytí signálem. Pokud bude dostupný alespoň pro 65 procent obyvatel, jsme připraveni na spuštění,“ vysvětlil majitel RTA Jaroslav Berka.
Lákavých 10 miliard
Základ myšlenky podnikat v oblasti televizního vysílání není lichý. Letos poprvé překročí výdaje reklamních zadavatelů do televize hranici 10 miliard korun. O tyto prostředky nyní usilují pouze Nova, Prima, částečně Česká televize a v zanedbatelné míře několik menších stanic. Reklamní spoty jsou rozhodujícím příjmem bezplatně šířených komerčních stanic. Skutečný zájem o inzerci v nových televizích se však dostaví až s časovým odstupem - po získání alespoň minimálního publika a schopnosti prokázat tyto diváky některým ze dvou respektovaných výzkumů sledovanosti.
Tři roky čekání
* Konec roku 2004 - do řízení na udělení digitálních televizních licencí se přihlásilo 32 firem.
* Duben 2006 - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licence projektům Óčko, TV Barrandov, Febio TV, Z1, RTA a TV Pohoda.
* Září 2006 - Městský soud v Praze zrušil na popud Novy rozhodnutí o udělení zmíněných digitálních licencí,
* 1. 1. 2008 - začala platit takzvaná diginovela, která šesti subjektům přiznává nárok na kompenzační licenci.
Slovenská finanční skupina Arca nejpravděpodobněji neposkytne stamiliony na rozjezd digitální televize Febio. Filmař František Fenič nyní hledá nové subjekty, které by projektu důvěřovaly.
Právě Febio spolu s TV Barrandov měly nejsmělejší ambice konkurovat současným největším komerčním kanálům - Nově a Primě. „Arca má smlouvu, na základě které může poskytnout jistou minimální investici. Ale už delší čas nejsme v intenzivním kontaktu,“ vysvětlil Fenič a dodal: „Ne, Arca hlavním investorem nebude.“
Společnost Arca Capital Bohemia se však tváří, jako by hůl nad Febiem nelámala. „Jsme připraveni investovat a zůstáváme lead investorem,“ uvedl člen představenstva Karel Štefulík. Rozpor s Feničovým tvrzením už nechtěl komentovat. Jiný zdroj ze společnosti podporu televizního projektu vyloučil. Náklady na start stanice, jež se zhlédla v někdejší tváři mnichovské Pro7 zaměřené na mladší městské publikum s vyšším vzděláním a příjmy, byly původně vyčísleny na 800 milionů korun.
Nová kalkulace počítá s téměř dvojnásobnou sumou. Feničovi se ji dosud nepodařilo dát dohromady. Oslovuje další mohovité firmy, ale zatím bezvýsledně. Manažeři se prý ptají na pokrytí digitálním signálem.
O harmonogramu rozhodne vláda nejdříve v březnu. Podle předběžných odhadů má být do konce roku pokryt multiplexy pro komerční stanice pouze zhruba milion obyvatel, na konci roku 2009 to už má být šestinásobně více. Televize se však nemusejí spoléhat jen na šíření vzduchem, povinně budou zařazeny i do nabídek kabelových společností.
Režisér a organizátor Febiofestu Fenič vložil do splnění svého snu o televizi hlavně vlastní peníze a podařilo se mu získat i uznávané profesionály - Petra Sedláčka se zkušeností z „novácké“ CME, bývalého generálního ředitele Slovenské televize Richarda Rybníčka nebo nákupčí zahraničních programů Novy Janu Malířovou.
Televize na kopci
Daleko sebevědoměji působí příprava TV Barrandov. Na rozdíl od Febia již požádala o takzvanou kompenzační licenci, na kterou má stejně jako dalších pět subjektů nárok ze zákona. Kompenzaci dostanou Nova, Prima a regionální televize za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů.
Rovněž na ni má nárok šest firem, které licenci získaly, ale soud jejich platnost zastavil.
„Začneme vysílat, jakmile dostaneme k užívání stavbu našeho sídla na Barrandově. Nemělo by to být později než v září,“ řekl generální ředitel TV Barrandov Kamil Spáčil. Budoucí plnoformátovou televizi vlastní finančník Tomáš Chrenek. Právě jemu se neoficiálně připisuje podíl na razanci ministerstva vnitra při úspěšném prosazení takzvané diginovely.
O přátelských vztazích Chrenka a Ivana Langera se ví už léta, v závěru loňského roku se třeba ukázalo, že společnosti propojené s Chrenkem darovaly dva miliony korun na podporu sdružení Cevro, jehož předsedou je právě ministr Langer. Jiní finančníci, a to opět ze Slovenska, se chystají na spuštění zpravodajské Z1. J&T vlastnila podobnou slovenskou stanici TA3 a nyní je majitelkou plnoformátové TV Joj. Podle generálního ředitele První zpravodajské má Z1 začít vysílat ještě do léta. Již několik měsíců visí její inzeráty s poptávkou po redaktorech, moderátorech či kameramanech. K Óčku, Barrandovu i Z1 se připojí také Regionální televizní agentura (RTA) a požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení kompenzační licence. Zatím však pouze pro svůj program TV7, jejž bude připravovat uskupení menších českých a moravských studií. Tuto licenci dostane od státu za uvolnění analogových kmitočtů. Další licenci získá sama RTA. „Start TV7 závisí na pokrytí signálem. Pokud bude dostupný alespoň pro 65 procent obyvatel, jsme připraveni na spuštění,“ vysvětlil majitel RTA Jaroslav Berka.
Lákavých 10 miliard
Základ myšlenky podnikat v oblasti televizního vysílání není lichý. Letos poprvé překročí výdaje reklamních zadavatelů do televize hranici 10 miliard korun. O tyto prostředky nyní usilují pouze Nova, Prima, částečně Česká televize a v zanedbatelné míře několik menších stanic. Reklamní spoty jsou rozhodujícím příjmem bezplatně šířených komerčních stanic. Skutečný zájem o inzerci v nových televizích se však dostaví až s časovým odstupem - po získání alespoň minimálního publika a schopnosti prokázat tyto diváky některým ze dvou respektovaných výzkumů sledovanosti.
Tři roky čekání
* Konec roku 2004 - do řízení na udělení digitálních televizních licencí se přihlásilo 32 firem.
* Duben 2006 - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licence projektům Óčko, TV Barrandov, Febio TV, Z1, RTA a TV Pohoda.
* Září 2006 - Městský soud v Praze zrušil na popud Novy rozhodnutí o udělení zmíněných digitálních licencí,
* 1. 1. 2008 - začala platit takzvaná diginovela, která šesti subjektům přiznává nárok na kompenzační licenci.
pondělí, ledna 07, 2008
Rozverný Radiožurnál
Týden, 7.1.2008 - Největší průvan ve veřejnoprávním Českém rozhlase za dlouhou řadu let. To je dynamičtější, vlídnější, ale někdy až banální vysílání jeho vlajkové lodi, stanice Radiožurnál. Reakce posluchačů je bouřlivá a bude ji řešit i rozhlasová rada.
Změny připravené novou ředitelkou Radiožurnálu Barborou Tachecí zaznamenali posluchači okamžitě. Ve vysílání znějí údernější předěly a znělky, pravidelně opakujícím se heslem je Teď a tady. Komunikace mezi moderátorem a redaktorem nebo zprávařem je méně formální. A novoroční projev prezidenta komentují vizážista a zpěvák Miro Žbirka. V pracovních dnech moderují čtyři programové bloky dva zavedení moderátoři, Jan Pokorný a Hanka Shánělová, a dva nové hlasy, Lucie Výborná a Milan Bílek. Pokorný se Shánělovou si zachovávají věcnější projev, naopak Bílek s Výbornou jsou s ještě čerstvou zkušeností z komerčních rádií daleko „usměvavější“. Tato čtyřka obsadila klíčové časy Radiožurnálu od 5.00 do 17.30.
„Radiožurnál opravdu omladil, zrychlil a celkovým vyzněním se přiblížil komerčním stanicím. Současně s tím však ztratil svůj tradiční veřejnoprávní zvuk a bude mu nějakou dobu trvat, než najde nový,“ řekl týden po spuštění nového konceptu Jiří Körber, programový ředitel konkurenčního Rádia Impuls. Posluchač také nepřeslechne, že zmizela řada pořadů a jejich moderátorů. Některé relace se rozpustily do blokového schématu, jiné zanikly nadobro. Umlčel se Filmžurnál, Motožurnál, Dva na jednoho. Někteří moderátoři odešli (Václav Sochor), jiní za mikrofon nesmějí (Vladimír Kroc) nebo mohou moderovat až v méně atraktivních časech (Jakub Železný).
Ale přišly i nové hlasy. Nabídku Barbory Tachecí dostalo několik lidí z Impulsu, přijaly ji zprávařka Kateřina Causidisová a redaktorka Květa Moravcová. Ve vodách Frekvence 1 zatím Tachecí nelovila. „Snaha vytvořit z vysílání kontinuální a méně přerušovaný tok programu je typickou strategií komerčních rádií, jak udržet delší pozornost posluchačů,“ říká mediální teoretik Tomáš Trampota, který přednáší na katedře mediálních studií FSV UK. Podle něho použila Tachecí marketingové prvky usnadňující posluchačům identifikovat se se stanicí. Lidé si pak více uvědomují, jaké rádio poslouchají. A to je rozhodující při zjišťování poslechovosti.
Přiblížení k Impulsu a Frekvenci 1 je často opakovanou výhradou posluchačů, kteří se zapojili do bohaté diskuse na webových stránkách rozhlasu. Vadí jim například angažování Haliny Pawlowské, která připravovala poznámky pro Frekvenci 1. Právě Tachecí, ještě jako programová ředitelka komerčního rádia, vstupy autorky Banánových rybiček a dalších bavičů loni v létě na Frekvenci 1 zrušila. Nyní přitom Pawlowská převzala na Radiožurnálu rubriku Knihovnička po Janě Klusákové.
„Už dorazilo několik stížností a viděla jsem bouřlivou diskusi na stránce rozhlasu. Sama mám několik poznámek, na druhé straně by měla Barbora Tachecí dostat čas. Radiožurnálem se budeme každopádně zabývat,“ potvrdila místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová. Jednání je na programu již tuto středu.
Radiožurnál podle Tachecí
* Zúžený hudební repertoár
* Méně moderátorů
* Méně relací
* Velké programové bloky
* Rychlý a „přívětivý“ projev moderátorů
* Neformální komunikace mezi moderátory a redaktory
Změny připravené novou ředitelkou Radiožurnálu Barborou Tachecí zaznamenali posluchači okamžitě. Ve vysílání znějí údernější předěly a znělky, pravidelně opakujícím se heslem je Teď a tady. Komunikace mezi moderátorem a redaktorem nebo zprávařem je méně formální. A novoroční projev prezidenta komentují vizážista a zpěvák Miro Žbirka. V pracovních dnech moderují čtyři programové bloky dva zavedení moderátoři, Jan Pokorný a Hanka Shánělová, a dva nové hlasy, Lucie Výborná a Milan Bílek. Pokorný se Shánělovou si zachovávají věcnější projev, naopak Bílek s Výbornou jsou s ještě čerstvou zkušeností z komerčních rádií daleko „usměvavější“. Tato čtyřka obsadila klíčové časy Radiožurnálu od 5.00 do 17.30.
„Radiožurnál opravdu omladil, zrychlil a celkovým vyzněním se přiblížil komerčním stanicím. Současně s tím však ztratil svůj tradiční veřejnoprávní zvuk a bude mu nějakou dobu trvat, než najde nový,“ řekl týden po spuštění nového konceptu Jiří Körber, programový ředitel konkurenčního Rádia Impuls. Posluchač také nepřeslechne, že zmizela řada pořadů a jejich moderátorů. Některé relace se rozpustily do blokového schématu, jiné zanikly nadobro. Umlčel se Filmžurnál, Motožurnál, Dva na jednoho. Někteří moderátoři odešli (Václav Sochor), jiní za mikrofon nesmějí (Vladimír Kroc) nebo mohou moderovat až v méně atraktivních časech (Jakub Železný).
Ale přišly i nové hlasy. Nabídku Barbory Tachecí dostalo několik lidí z Impulsu, přijaly ji zprávařka Kateřina Causidisová a redaktorka Květa Moravcová. Ve vodách Frekvence 1 zatím Tachecí nelovila. „Snaha vytvořit z vysílání kontinuální a méně přerušovaný tok programu je typickou strategií komerčních rádií, jak udržet delší pozornost posluchačů,“ říká mediální teoretik Tomáš Trampota, který přednáší na katedře mediálních studií FSV UK. Podle něho použila Tachecí marketingové prvky usnadňující posluchačům identifikovat se se stanicí. Lidé si pak více uvědomují, jaké rádio poslouchají. A to je rozhodující při zjišťování poslechovosti.
Přiblížení k Impulsu a Frekvenci 1 je často opakovanou výhradou posluchačů, kteří se zapojili do bohaté diskuse na webových stránkách rozhlasu. Vadí jim například angažování Haliny Pawlowské, která připravovala poznámky pro Frekvenci 1. Právě Tachecí, ještě jako programová ředitelka komerčního rádia, vstupy autorky Banánových rybiček a dalších bavičů loni v létě na Frekvenci 1 zrušila. Nyní přitom Pawlowská převzala na Radiožurnálu rubriku Knihovnička po Janě Klusákové.
„Už dorazilo několik stížností a viděla jsem bouřlivou diskusi na stránce rozhlasu. Sama mám několik poznámek, na druhé straně by měla Barbora Tachecí dostat čas. Radiožurnálem se budeme každopádně zabývat,“ potvrdila místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová. Jednání je na programu již tuto středu.
Radiožurnál podle Tachecí
* Zúžený hudební repertoár
* Méně moderátorů
* Méně relací
* Velké programové bloky
* Rychlý a „přívětivý“ projev moderátorů
* Neformální komunikace mezi moderátory a redaktory
Štítky:
Český rozhlas,
Radiožurnál,
Tachecí
Převlékání v lednu
Týden, 7.1.2008 - Nejenom nové pořady a zahraniční seriály přinášejí od ledna tuzemské televize. ČT nasazuje další znělky v duchu nového vizuálního stylu a Prima chystá zásadní změnu svého designu.
Prima jako první velká televize u nás rezignovala na vytváření znělek, předělů a veškeré další vizuální stránky pod vlastní střechou a svěřila je renomovanému grafickému studiu. Loňský tendr vyhrála francouzská agentura Dream On, která se mohla pochlubit referencemi od televizí Arte, francouzského komerčního lídra TF1 nebo stanic skupiny Canal +. Již příští týden Prima stáhne své současné logo a nahradí ho prostorovým oranžovočerveným paravánem.
Diváci jej již mohli zahlédnout na „bambuli“ mikrofonů některých zpravodajů, lidé z mediální oblasti jej viděli na rozkládacím novoročním přání Primy. Celá grafika komerční dvojky bude vycházet z jejího nového loga, pracuje s hloubkou prostoru a jednoduchou geometrií. Je čistší než ta dosluhující. Animované prvky budou doplňovat i hrané předěly natáčené také v Paříži. Prima chtěla stáhnout současnou grafiku z roku 2005 již loni, ale jeden z klíčových projektů marketingového ředitele Jana Müllera byl nakonec přeložen na letošní leden.
„Pokud bychom zavedli nový designový set beze změn v obsahu, nemělo by to efekt. Divák by se ptal, proč proboha natíráme plot, když spíše potřebujeme vyměnit obsah,“ vysvětlil TÝDNU zpoždění výkonný ředitel Primy Petr Chajda. Seriály Žralok, Hrdinové nebo Muži na stromech spolu s novou grafikou ukazují na neskromné ambice: nedovolit Nově uchvátit všechny mladé lidi. Nejsilnější televize se totiž od loňska více orientuje na obyvatele od 15 do 54 let a v této kategorii se jí zatím daří více než Primě.
Opět zeměkoule
Barevnější rukopis nese práce týmu šéfky vizuální prezentace České televize Pavly Hromkové. Ten vytvořil další sadu grafiky navazující na loňskou velkou změnu vizuálního stylu, po níž zůstalo pouze původní logo televize. Už týden jsou na obrazovkách nové znělky k pořadům Dobré ráno, Události, komentáře a Otázky Václava Moravce. Změnily se i dekorace ve studiu Událostí i ve studiu 6, odkud se Dobré ráno vysílá. Podle pověřeného ředitele zpravodajství Milana Fridricha je nová grafika modernější a dynamičtější. „Žijeme v době, kdy proti televizi stojí konkurenční internet,“ obhajuje početné grafické prvky.
Grafika zpravodajství ČT prodělává již třetí změnu za poslední tři roky. Stejná frekvence obměny postihuje také moderátorský pult -univerzální pro několik relací. Naopak u večerní zpravodajské relace posunuté na 22.30 se sice opět objevuje motiv zeměkoule, ale na rozdíl od Událostí se stylizovaná planeta točí stejným směrem jako její vesmírný předobraz.
Širokoúhlý sport
Změny ve zpravodajských pořadech jsou viditelné. Na Dobré ráno na ČT 1 navazuje od 9 hodin na ČT 24 pořad Před polednem s přehledem zahraničního tisku nebo rubrikou Milénium. Reportéři i Události, komentáře rozšiřují délku na čtyřicet minut. Změny se dotkly i veřejnoprávního sportovního digitálního kanálu ČT 4 Sport, který rozšířil vysílání o třetinu na čtyřiadvacet hodin. Viditelné je i přepnutí na širokoúhlý formát. Zpravodajská ČT 24 chce zase čelit složitému strukturovanému schématu a od 13. do 18. hodiny vysílá proud zpráv a rozhovorů s volnější strukturou a dvěma moderátory. Televize tím prý chce být jako CNN.
Prima jako první velká televize u nás rezignovala na vytváření znělek, předělů a veškeré další vizuální stránky pod vlastní střechou a svěřila je renomovanému grafickému studiu. Loňský tendr vyhrála francouzská agentura Dream On, která se mohla pochlubit referencemi od televizí Arte, francouzského komerčního lídra TF1 nebo stanic skupiny Canal +. Již příští týden Prima stáhne své současné logo a nahradí ho prostorovým oranžovočerveným paravánem.
Diváci jej již mohli zahlédnout na „bambuli“ mikrofonů některých zpravodajů, lidé z mediální oblasti jej viděli na rozkládacím novoročním přání Primy. Celá grafika komerční dvojky bude vycházet z jejího nového loga, pracuje s hloubkou prostoru a jednoduchou geometrií. Je čistší než ta dosluhující. Animované prvky budou doplňovat i hrané předěly natáčené také v Paříži. Prima chtěla stáhnout současnou grafiku z roku 2005 již loni, ale jeden z klíčových projektů marketingového ředitele Jana Müllera byl nakonec přeložen na letošní leden.
„Pokud bychom zavedli nový designový set beze změn v obsahu, nemělo by to efekt. Divák by se ptal, proč proboha natíráme plot, když spíše potřebujeme vyměnit obsah,“ vysvětlil TÝDNU zpoždění výkonný ředitel Primy Petr Chajda. Seriály Žralok, Hrdinové nebo Muži na stromech spolu s novou grafikou ukazují na neskromné ambice: nedovolit Nově uchvátit všechny mladé lidi. Nejsilnější televize se totiž od loňska více orientuje na obyvatele od 15 do 54 let a v této kategorii se jí zatím daří více než Primě.
Opět zeměkoule
Barevnější rukopis nese práce týmu šéfky vizuální prezentace České televize Pavly Hromkové. Ten vytvořil další sadu grafiky navazující na loňskou velkou změnu vizuálního stylu, po níž zůstalo pouze původní logo televize. Už týden jsou na obrazovkách nové znělky k pořadům Dobré ráno, Události, komentáře a Otázky Václava Moravce. Změnily se i dekorace ve studiu Událostí i ve studiu 6, odkud se Dobré ráno vysílá. Podle pověřeného ředitele zpravodajství Milana Fridricha je nová grafika modernější a dynamičtější. „Žijeme v době, kdy proti televizi stojí konkurenční internet,“ obhajuje početné grafické prvky.
Grafika zpravodajství ČT prodělává již třetí změnu za poslední tři roky. Stejná frekvence obměny postihuje také moderátorský pult -univerzální pro několik relací. Naopak u večerní zpravodajské relace posunuté na 22.30 se sice opět objevuje motiv zeměkoule, ale na rozdíl od Událostí se stylizovaná planeta točí stejným směrem jako její vesmírný předobraz.
Širokoúhlý sport
Změny ve zpravodajských pořadech jsou viditelné. Na Dobré ráno na ČT 1 navazuje od 9 hodin na ČT 24 pořad Před polednem s přehledem zahraničního tisku nebo rubrikou Milénium. Reportéři i Události, komentáře rozšiřují délku na čtyřicet minut. Změny se dotkly i veřejnoprávního sportovního digitálního kanálu ČT 4 Sport, který rozšířil vysílání o třetinu na čtyřiadvacet hodin. Viditelné je i přepnutí na širokoúhlý formát. Zpravodajská ČT 24 chce zase čelit složitému strukturovanému schématu a od 13. do 18. hodiny vysílá proud zpráv a rozhovorů s volnější strukturou a dvěma moderátory. Televize tím prý chce být jako CNN.
