Čekání na pokrytí

Týden, 21.1.2008 - Febio TV zůstalo zřejmě bez hlavního investora

Slovenská finanční skupina Arca nejpravděpodobněji neposkytne stamiliony na rozjezd digitální televize Febio. Filmař František Fenič nyní hledá nové subjekty, které by projektu důvěřovaly.

Právě Febio spolu s TV Barrandov měly nejsmělejší ambice konkurovat současným největším komerčním kanálům - Nově a Primě. „Arca má smlouvu, na základě které může poskytnout jistou minimální investici. Ale už delší čas nejsme v intenzivním kontaktu,“ vysvětlil Fenič a dodal: „Ne, Arca hlavním investorem nebude.“
Společnost Arca Capital Bohemia se však tváří, jako by hůl nad Febiem nelámala. „Jsme připraveni investovat a zůstáváme lead investorem,“ uvedl člen představenstva Karel Štefulík. Rozpor s Feničovým tvrzením už nechtěl komentovat. Jiný zdroj ze společnosti podporu televizního projektu vyloučil. Náklady na start stanice, jež se zhlédla v někdejší tváři mnichovské Pro7 zaměřené na mladší městské publikum s vyšším vzděláním a příjmy, byly původně vyčísleny na 800 milionů korun.
Nová kalkulace počítá s téměř dvojnásobnou sumou. Feničovi se ji dosud nepodařilo dát dohromady. Oslovuje další mohovité firmy, ale zatím bezvýsledně. Manažeři se prý ptají na pokrytí digitálním signálem.
O harmonogramu rozhodne vláda nejdříve v březnu. Podle předběžných odhadů má být do konce roku pokryt multiplexy pro komerční stanice pouze zhruba milion obyvatel, na konci roku 2009 to už má být šestinásobně více. Televize se však nemusejí spoléhat jen na šíření vzduchem, povinně budou zařazeny i do nabídek kabelových společností.
Režisér a organizátor Febiofestu Fenič vložil do splnění svého snu o televizi hlavně vlastní peníze a podařilo se mu získat i uznávané profesionály - Petra Sedláčka se zkušeností z „novácké“ CME, bývalého generálního ředitele Slovenské televize Richarda Rybníčka nebo nákupčí zahraničních programů Novy Janu Malířovou.

Televize na kopci

Daleko sebevědoměji působí příprava TV Barrandov. Na rozdíl od Febia již požádala o takzvanou kompenzační licenci, na kterou má stejně jako dalších pět subjektů nárok ze zákona. Kompenzaci dostanou Nova, Prima a regionální televize za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů.
Rovněž na ni má nárok šest firem, které licenci získaly, ale soud jejich platnost zastavil.
„Začneme vysílat, jakmile dostaneme k užívání stavbu našeho sídla na Barrandově. Nemělo by to být později než v září,“ řekl generální ředitel TV Barrandov Kamil Spáčil. Budoucí plnoformátovou televizi vlastní finančník Tomáš Chrenek. Právě jemu se neoficiálně připisuje podíl na razanci ministerstva vnitra při úspěšném prosazení takzvané diginovely.
O přátelských vztazích Chrenka a Ivana Langera se ví už léta, v závěru loňského roku se třeba ukázalo, že společnosti propojené s Chrenkem darovaly dva miliony korun na podporu sdružení Cevro, jehož předsedou je právě ministr Langer. Jiní finančníci, a to opět ze Slovenska, se chystají na spuštění zpravodajské Z1. J&T vlastnila podobnou slovenskou stanici TA3 a nyní je majitelkou plnoformátové TV Joj. Podle generálního ředitele První zpravodajské má Z1 začít vysílat ještě do léta. Již několik měsíců visí její inzeráty s poptávkou po redaktorech, moderátorech či kameramanech. K Óčku, Barrandovu i Z1 se připojí také Regionální televizní agentura (RTA) a požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení kompenzační licence. Zatím však pouze pro svůj program TV7, jejž bude připravovat uskupení menších českých a moravských studií. Tuto licenci dostane od státu za uvolnění analogových kmitočtů. Další licenci získá sama RTA. „Start TV7 závisí na pokrytí signálem. Pokud bude dostupný alespoň pro 65 procent obyvatel, jsme připraveni na spuštění,“ vysvětlil majitel RTA Jaroslav Berka.

Lákavých 10 miliard

Základ myšlenky podnikat v oblasti televizního vysílání není lichý. Letos poprvé překročí výdaje reklamních zadavatelů do televize hranici 10 miliard korun. O tyto prostředky nyní usilují pouze Nova, Prima, částečně Česká televize a v zanedbatelné míře několik menších stanic. Reklamní spoty jsou rozhodujícím příjmem bezplatně šířených komerčních stanic. Skutečný zájem o inzerci v nových televizích se však dostaví až s časovým odstupem - po získání alespoň minimálního publika a schopnosti prokázat tyto diváky některým ze dvou respektovaných výzkumů sledovanosti.

Tři roky čekání
* Konec roku 2004 - do řízení na udělení digitálních televizních licencí se přihlásilo 32 firem.
* Duben 2006 - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licence projektům Óčko, TV Barrandov, Febio TV, Z1, RTA a TV Pohoda.
* Září 2006 - Městský soud v Praze zrušil na popud Novy rozhodnutí o udělení zmíněných digitálních licencí,
* 1. 1. 2008 - začala platit takzvaná diginovela, která šesti subjektům přiznává nárok na kompenzační licenci.