Rádia požadují silnou roli státu při digitalizaci

Marketing & Media, 16.02.2004 - Více frekvencí, interaktivnější reklama, přesnější měření poslechovosti, pád velkých a nárůst malých. Takový může být dlouhodobý dopad změny distribuce rozhlasového signálu z analogového na digitální.

Evropa je na cestě digitalizace televizního i rozhlasového vysílání. Rádiové frekvence se budou využívat mnohem efektivněji. Po počáteční velké investici jak na straně broadcasterů, tak i posluchačů bude náš nový rozhlasový přijímač nabízet více stanic s čistším zvukem. "Je to jako srovnávat kvalitu LP a CD," vysvětluje ředitel mediazastupitelstva RadioNet Michal Mlejnek. Hlavní překážkou této skvělé budoucnosti je paradoxně posluchač. Cena digitálního rádia se dnes pohybuje kolem 250 eur. "Proto nepředpokládám, že u nás bude ukončeno analogové vysílaní dříve než za 10 až 12 let," míní prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka.

Diskutabilní expanze ČRo
Lídrem rozhlasové digitalizace chce být Český rozhlas. Pro nové technologie je nejvíc zapálený ředitel ČRo 1 - Radiožurnál Alexandr Pícha. Veřejnoprávní rozhlas už požádal o svolení vysílat v systému DAB. Spolu s Českou televizí chce vytvořit tzv. veřejnoprávní multiplex i v TV systému DVB. Rozhlas vidí v digitalizaci řešení svého velkého plánu spustit nové okruhy, kterým brání především nedostatek volných kmitočtů. Má se jednat o stanici pro mladé, kanál přímých přenosů a program vážné hudby.

Nový konkurent rádií
Někteří představitelé soukromých rádií jsou v honbě za digitalizací opatrní. Všechno nasvědčuje totiž tomu, že mezi vysílatelem a příjemcem programu se postaví zcela nová společnost - provozovatel multiplexu. Ten vytvoří tzv. elektronického programového průvodce. S rádii se bude muset dohodnout na podmínkách distribuce signálu a není vyloučeno, že bude mít možnost samostatně zařazovat také služby, které budou přímo konkurovat rádiím. Tuto oblast by měl podle Michela Fleischmanna, ředitele Frekvence 1 a Evropy 2, upravit zákon: "Provozovat multiplex by měly firmy s transparentními smluvními vztahy. Programově by nesměly zasahovat, budou to ,správci sítě'. V současnosti se mluví o přípravě dvou multiplexů. Než budou k dispozici tři až čtyři hodnotné multiplexy, měla by být cena za umístění regulovaná." Jednatel rádií Hey Radim Pařízek si myslí, že stát by měl přechod na digitální vysílaní podpořit z veřejných zdrojů, aby "měl každý broadcaster možnost hrát na přibližně stejném území, jako již hraje analogově".

Rozšíření nabídky
K jakým změnám na trhu může dojít? I Českou republiku může zasáhnout úspěch vyprofilovaných rádií. "Některé formáty tady skutečně chybí. Aby byly úspěšné, musí oslovit nejméně 6 % populace," tvrdí Michal Zelenka. Bonita rádií, jako je Classic FM nebo Proglas, může jít nahoru s celoplošným pokrytím, protože nabídnou novou službu v oblastech, kde dosud na FM stejný formát není. Jednoduše by se do domácností dostala také slovenská a jiná zahraniční rádia. A naopak, digitalizace na Slovensku může otevřít svůj trh našim stanicím. Takováto nová situace by jistě změnila pohled na mediální plánování nadnárodních značek.

Nové technologie poletí
Některá česká rádia již podnikla nezbytné kroky k digitalizaci. "Na straně rádia je potřeba zajistit digitální studio, digitální přenos signálu k vysílači. Většina stanic tuto technologii alespoň částečně již používá," říká Michal Mlejnek. Pozemské digitální vysílání však není jedinou technologickou výzvou českým rádiím. Penetrace PC a internetu do domácností, odkud pochází až 65 % posluchačů, nabídne stejné nebo i lepší služby jako systém DAB. Stále nevyužit je potenciál rozhlasu přes optický kabel jako doplňková služba kabelové televize. A také je tu poslech rozhlasu přes mobil. Následná diverzifikace trhu zřejmě přinese i možnost efektivnější komerční komunikace a stimuluje nedostatečné rozdělení cílových skupin z pouhých čtyř na mnohem víc.